XXIX. TŘI JABLOŇKY.

František Serafínský Procházka

XXIX.
TŘI JABLOŇKY.
Mistru EM. CHVÁLOVI.
Tři jabloňky stojí venku, každá bíle kvete, tři děvčátka ve přístěnku, kterou pak z nich chcete? Jedna tuze bedlivá šátek pěkně vyšívá, hedbávím, harasem šátek vyšívá. 72 Tři jabloňky, tři panenky, láska na zadání, však by jednu všeci chtěli pro to vyšívání. Druhá zase moc ráda tenkou přízi vypřádá, s kužele celý den přízi vypřádá. Tři panenky na zadání, chceš-li, můžeš míti! Však by druhou všeci chtěli pro ty tenké niti. Třetí s vlasy černýma jenom sladce objímá, kol těla rukama sladce objímá. – Rozvažuju, panímámo: jehla píchla by mne. Rozvažuju, panímánopanímámo: nitka řízla by mne. 73 Tu si vezmu, ta je má, která sladce objímá, kol těla rukama sladce objímá. – 74