XXX. VRÁNY.

XXX.
VRÁNY.
Vrána pluje za vranou, hleď, kam ony přistanou. Od půlnoci vítr duje, mrtvým tělem pohupuje. Bělmo očí v prázdno hledí. Na větvi již vrána sedí. Povídá již vráně vrána: „Hle, ten zabil svého pána. 75 Srdce jedem napojené, nechme tělo otrávené!“ Vrána pluje za vranou, hleď, kam ony přistanou. V poli kolo, a v tom kole vpleteno je tělo holé. Očí bělmo v prázdno hledí. Na kole již vrána sedí. Na kole již vrána kráče: „Proklet budiž, vlastizrádče! Neztlíš v zemi, zvěř tě mine, na věky však nepomine Morovýmorový dech vůkol fičet, v srdci živá zmij ti syčet.“ Vrána pluje za vranou, hleď, kam ony přistanou. Širé pole na vše strany, kůň jím letí osedlaný. 76 Jezdec padlý, vise v třmeni, hlavou bije o kamení. Jak kůň skáče, šavle zvoní, neshýbne se nikdo pro ni. Těla leží dál a dále, houšť jich leží polem stále. Leží v trávě plné rosy, jak když zlaté klasy zkosí. Modro nebes v očích mají, leží, ale nedýchají. K smrti děti odchované, matičkami milované, milenkami oplakané. Vrána k vráně slétla k zemi, přikryly je perutěmi. [77] OBSAH. Str. I. Náš tatíček nebožtíček7 II. Cesty11 III. Kolébavka14 IV. Skřivánek16 V. Loučanští sousedi19 VI. Pojištěný22 VII. Zkouška24 VIII. Kdybys nám, pivečko, umřelo26 IX. Kvetení28 X. Zálety30 XI. Hajdaláci32 XII. Jabloňka34 XIII. Raci36 XIV. Poklad nejdražší38 XV. Rada40 XVI. Vábení43 [79] XVII. Chodníček45 XVIII. Zelená travičko47 XIX. Listí padá s javora49 XX. Chytrý holeček51 XXI. Rozmarynka53 XXII. Začarované pole56 XXIII. Touha59 XXIV. Kraholec61 XXV. Kdyby tě nebylo63 XXVI. Ošizená65 XXVII. Rašení67 XXVIII. Chudá láska69 XXIX. Tři jabloňky72 XXX. Vrány75
E: lk; 2002 [80]