TAJEMNÁ SFINX

Karel Dostál-Lutinov

Sfinx leží u cesty. A sluje: Mors. Sfinx tajemná a zraků záhadných. A každý musí projít mimo ni a v jejím zraku přečíst ortel svůj a musí luštit její hádanku. Vše, co se zrodí, jest jí poddáno. Je Smrtí každému neb Životem. Kdys před ní stanul Adam s Evou svou a hledíce v zrak její ztrnulý, pravili hrdě: Bohy chceme být! A ona usmála se: Já jsem smrt! A přišel před ní Kain a pravil zpupně: Já mezi lidmi prvním musím být! A ona usmála se: Popel! Prach! A přišel před ni Jubal s harfou svou řka: Nesmrtelná bude píseň má. A Sfinx se usmála: Jak píseň ptáka. A přisel před ni Alexander Veliký řka: Mou být musí každá říše světa. A Sfinx mu řekla: Kromě říše mojí. A Sardanapal zvolal před ní: Hýřit! A Sfinx se smála: Děcko! Zhyn a marnost! A přišel Nero: Bůh jsem nesmrtelný. A klesl v prach: Co umění mnou zmírá! Voltaire se před ní postavil a pravil: Já zničím dílo Krista z Nazareta! A Sfinx se smála hořce, zádumčivě. Pak Napoleon: Vždycky zvítězit! A Sfinx jej zřela bídně prchat z Rusi. A každý kolem Sfingy projít musí a zodpovídat její otázky – o žití věčném za záhadou hvězd. Jen jeden šel a zodpověděl všechny a vítěz vyšel z lůna jejího a řekl nám, co odpovídat máme. A od té doby Sfinx je zasmušilá, že nemůže se tolika už smáti. – Kdo víru má, ten jistě odpoví a kouzlo Sfingy zlomí tajemné.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 1 místo, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

hmota, bytí, vývoj, poznání, vesmír, kosmos, věčno, podstata, bytost, záhada

243. báseň z celkových 1065

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (Josef Holý)
  2. MEDITACE O IDEALU ŽIVOTA. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Poslední slitování. (Jaroslav Vrchlický)
  4. OBLOHA. (Jan Opolský)
  5. JDA KOLEM HROBU NEZNÁMÉHO ČLOVĚKA. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Fugit hora. (Augustin Eugen Mužík)
  7. Ty Afrodito věčná, nehynoucí, (Adolf Heyduk)
  8. Hymna lásce. (Augustin Eugen Mužík)
  9. KONEC ASMAVETHŮV. (Rudolf Illový)
  10. L. Proud věků zastavil se náhle, (Vítězslav Hálek)