Naše jaro.

František Serafínský Procházka

Rozběhlo se ode mlýna přímo z borku po hrázi, zlaté vlasy teplý vánek v nelad jemu rozhází. Skřivánky má na tkanici, juž je pouští nad vesnici a popěvkem provází. Kde jen dupne v milém spěchu, fialek trs vyrůstá, tisíc nitek, stvolů, listů, vykouzlených do husta. – Chceš-li, viz, jak zážeh v líci Krása s Láskou vítězící klesají si na ústa. Pádí hájem, pádí polem – zdali kde se zastaví, jak ten rudý admirálek, co mu víří u hlavy? Pojď, Ó skoč mi do náruče, ať tvé srdce na mém tluče, z úst si pijme na zdraví! Stojí – čekám –. Co to kutí v trsu našich mladých lip? Pod maličkou jeho dlaní mízy plný prut se shýb'. Zlomen. – Děcko řeže, měří... nikdo snad mi neuvěří: juž má v hrsti luk a šíp.

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

558. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Adolf Heyduk)
  2. Hrob u Chvatlin. (Adolf Heyduk)
  3. BĚLA (Adolf Heyduk)
  4. XXII. Bělokorá bříza, štíhlá, (Adolf Heyduk)
  5. Jihočeské krajinky. (Adolf Heyduk)
  6. None (Adolf Heyduk)
  7. Za pluhem. (Adolf Heyduk)
  8. Osidla. (Adolf Heyduk)
  9. Červenka. (Adolf Heyduk)
  10. Podkřovka. (Adolf Heyduk)