MÁK.
Na dlouhých stvolech jak struny slav-
ných nástrojů se houpáme, my bílé máky
a máky rudé!
Za vlastních stvolů kouzelné hudby
se houpáme a voníme a odkvětáme, my
bílé máky a máky rudé.
Ach hudba, hudba, hudba!
Ó, hudba je počátkem a koncem ta-
jemství a moudrosti.
Hudba je umění,
umění je snění,
snění je zapomnění.
Tomu vás učíme, my symboly hlu-
boké, my bílé máky a máky rudé.
21