Horníkovo štěstí.

Horníkovo štěstí.
Dneska ráno o půl druhé když jsem v šachtě byl, doma se mi na podlaze synek narodil. Šesté dítě v sedmých letech – toť už víc než dost! Pět jich dal bůh pro trampoty, jedno pro radosť. Prodal jsem už, co jsme měli, co nás těšilo, na tebe, můj posledníčku, nic už nezbylo. Ještě štěstí, že jsi přišel dnes na tento svět, – hned pan správce přines’ vínek, – dal mi výpověď. A aby pak štěstí toho byla přemíra, – hle, zde vedle tvoje matka v hadrech umírá. 7 A přecpřec, synku, posledníčku, ďas vzal nuzotu, rozkřikni se hezky od plic, měj se k životu. Na vzdor lidem, navzdor bídě zůstaň zdráv a živ – čím nás bude více živo, tím vyhrajem dřív. 8