Zbytky drahé tato přikrývá tedy zem posvátná(Na)
Zde slzy hořké sem druhdy co dítě cedil(Na)
Ach nastojte musel sem lkát a žalostně naříkat(Na)
Vzaltě nelítostný časně mi otce osud(Na)
Znám dle jména jenom byl tento mi název(Na)
O tenkrát neznal sem cenu ještě pravou(Na)
Na světě tom přemilý roditel čím dítěti bývá(Na)
Spatřiv matku slzet lkal sem i truchlivě já(Na)
Než brzo sem poznal slzy mé že netekly nadarmo(Na)
Scházel dobrotivý hned mi tu průvoditel(Na)
Více mi ach takové co otec rady nikdo nedával(Na)
Dítěte potřebná pryč byla podpora již(Na)
O jak k tobě se já častokrát otče ubíral(Na)
Však ku žalosti jenom zem kryla tě studená(Na)
V utrobu mou bodená znova tu vždy krvácela rána(Na)
Rád tvůj hrob zelený sem předce navštěvoval(Na)
Sem nastojte chodit nebylo však dlouho mi přáno(Na)
Pryč doslechnu musíš teď synu ubrati se(Na)
Odtuď jíti že mám pochován v zemi můj kde je poklad(Na)
Ach nikoliv mne nyní ať k tomu nikdo nemá(Na)
Než co usouzeno již tomu nelzelo víc mi ujíti(Na)
Aspoň postesknout půjdu si k rovci volám(Na)
Sem hluboko vzdychaje mrtvých spěji ku příbytkům(Na)
Spíš tvrdě co dle jiných tvůj se uvrhnu na rov(Na)
Otče milý žaluji proč tak si mě časně opustil(Na)
Býti nemá ani teď přáno mi dlít u tebe(Na)
K tobě nyní syn tvůj tedy již se naposledy ubral(Na)
Co Snadbych tvůj hrob spatřiti nikdy neměl(Na)
Snad vděčných zde slzí nemělbych více vylívat(Na)
O své dítě raděj k sobě si vezmi také(Na)
Ta slova z ust se vyprejštila mých v zármutku žalostném(Na)
Již lkát přestanu bol cítilo srdce jenom(Na)
Aj tu najednou slast cítím v sobě útěchodárnou(Na)
A proniká ucho mé zdá mi se šept spanilý(Na)
O nekvěl smrtníče co Bůh chtěl tak stalo jen se(Na)
Tenť do stánku nebes k sobě milého volal(Na)
Tobě není což k prospěchu jest nahlížeti možno(Na)
Což je ti dobré zlým zdá se ti býti jenom(Na)
Spěj vykonat svatě což se prvé ukládalo tobě(Na)
Člověče věz taková vůle je Hospodina(Na)
Zhůru chopím se potok slz sobě utíraje řeknu(Na)
Sem k čemu měl mne Seraf všecko hotov vykonat(Na)
Či tvůj oslavený duch mě snad ještě ovívá(Na)
Vůli se tvé podrobit sem hotov otče milý(Na)
Lkát tedy a bědovat již přestanu místě na tomto(Na)
Však mi památkou hrob zůstane tvůj vždy milou(Na)
Sem kdykoliv mi jenom bude se přiblížiti přáno(Na)
Lkáním nechci tě já otče urážeti víc(Na)
Se vším sem spokojen již nechť mne tu cožkoli potká(Na)
Vděčně popel tvůj syn žehnat i jinde bude(Na)
Nekvílím tedy víc přemilý tvém otče na rovci(Na)
Což sliboval ti jinoch věrně plní teď i muž(Na)
ctnostný, ctný, ctnost, přemilý, nábožnost, přirození, sprostnost, múza, utěšený, žádost
42. báseň z celkových 129
Podobné básně
Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.
-
Hlas Čecha.
(Antonín Jaroslav Puchmajer)
-
None
(Jan Kollár)
-
554. I víc z onné roty tuto tápá,
(Jan Kollár)
-
XCI. Sněm lekarský.
(František Matouš Klácel)
-
Staniště smrtedlné.
(Simeon Karel Macháček)
-
None
( Podbělovský)
-
Immortelly.
(Alois Vojtěch Šmilovský)
-
Slavení Slovanských pacholků.
(Pavel Josef Šafařík)
-
Na smrt Michala Instytorysa Mošovského.
(Bohuslav Tablic)
-
Píseň na Radost.
(Antonín Jaroslav Puchmajer)