XXXIII. Na hrob kvítka sázet vonná, –

František Karel Drahoňovský

Na hrob kvítka sázet vonná, – slova v mramor měl bych vrýti? – Kvítí zvadne, – z mramoru však často samosláva svítí! – Bolem zemřít u noh hrobu všecek oděn ve šat černý? – I v tom skrovno lásky! – Tohoť dovedl i pes již věrný! – Muži sluší snášet bolu; – srdci zmírat, – neumříti! – Ve dne tíži hrobu lehčit, v noci u ní budu bdíti!

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vesna, polibek, jaro, zkvést, pel, zulíbat

272. báseň z celkových 803

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. STRÁŽ PRVNÍ NOCI (Jaroslav Vrchlický)
  2. ZIMNÍ NOC. (František Kvapil)
  3. Je mrtvo srdce bez lásky, (Jiřík Luděk Moravský)
  4. NAD HROBEM MATČINÝM. (Rudolf Pokorný)
  5. Když srdce mé se rudé večer zasní, (Adolf Racek)
  6. „JITRO“ MICHALA ANGELA. (František Kvapil)
  7. PROSBA (Otakar Theer)
  8. Maria u hrobu. (František Leubner)
  9. ZDROJ POESIE. (Josef Kuchař)
  10. Marné tužby. (Adolf Brabec)