POHÁDKA.

Josef Václav Sládek

JEN ještě jednou zašeptni v duši, pohádko stará, – o štěstí zbloudilém kdes v lesní hluši, o květu jara. O štěstí zlákaném bludnými světly, o květu zvadlém, o snech, jež podryty dříve, než zkvetly, života rádlem. Zněla’s tak podivně, sladce a snivě, jas dětský v zraku, k srdci se tulila, až náhle divě mráz dechnul z mraku. Do krbu hledím, popel se sněží v plaménků šlehu; kde as to štěstí zbloudilé leží zaváté v sněhu! – Kdo mi to šeptá, čelo mi chladí? To líc tak jasná! Jak’s mi to přišla, pohádko mládí, bledá a krásná!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

závěj, sníh, sněhový, zimní, mráz, jíní, zima, saně, vločka, umrzlý

264. báseň z celkových 650

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Blažení. (Alois Škampa)
  2. Vánoce. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Jarní. (Herma Pilbauerová)
  4. V hlubokém hoři. (Alois Škampa)
  5. Vánoční. (Růžena Jesenská)
  6. XVII. SNÍH. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Smutný večer. (Jaroslav Vrchlický)
  8. báseň bez názvu (Josef Kuchař)
  9. Z jara. (Antonín Klášterský)
  10. ČESKÁ JARNÍ. (Ferdinand Tomek)