KROČEJE VELIKÉHO.

Antonín Sova

Vím V dávných cích přišel Vel kdosi(J5f) z věčnosti narozen(J3m) Lukami v lesích plných čerstvé rosy(J5f) kdy dnil se den(J2m) Se všemi rozmlouval sil na polích tisk ruce(J6f) svou duši rozval(J3m) A všecky obmal tak upřímně a prudce(J6f) než kráčel dál(J2m) Všem matkám ti pochoval a zlíbal(J5f) sám sklízel na polích(J3m) A za stavy se s každým druhem shýbal(J5f) a ani nezavzdych(J3m) Jej vytily vel vzruchy ži(J5f) zem zhněd slunce hrou(J3m) a smut kraj jenž brzkou spásu (J5f) bouř zvo nad vodou(J3m) a kaž že dotknu jím dýchla(J5f) strom kaž kaž prach(J3m) hmyz kaž kaž stéblo ze ztichla(J5f) v úžasných myšlenkách(J3m) Vše zbož na něj zřelo poslouchalo(J5f) hlas hovor nadlidský(J3m) A těžko jen se upamatovalo(J5f) když zmizel navždycky(J3m) Jen jednou v ži přešel v krát chvíli(J5f) A záhy odešel(J3m) Toť okamžik v kterém jsme uřili(J5f) A ten byl krát žel(J3m) Svět če dál Však je příliš poz(J5f) Stesk duše po(J3m) Ptáci se učí v sešeřeném hvoz(J5f) svůj řek tlumiti(J3m) A všude zřít je že tu s rozechvěním(J5f) kdos šel všeho se tknul(J3m) a tu všecko zakleto že chtěním(J5f) a touhami přec hnul(J3m)

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

625. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V stenajícím lese. (Eliška Krásnohorská)
  2. 3. Já poslouchal, co stromy šeptaly si, (Vojtěch Pakosta)
  3. Šepot stromů. (Bohuslav Květ)
  4. Co tobě po tom! (Herma Pilbauerová)
  5. V ČAS TENTO... (Karel Babánek)
  6. LISTÍ PADÁ. (Pavla Maternová)
  7. 8. Spaly hvězdy soumrakem (Josef Kuchař)
  8. Mé matce. (Ferdinand Písecký)
  9. NA MARÁCH. (Bohdan Kaminský)
  10. KOUSEK LÉTA. (Karel Toman)