Minulosť.

Antonín Sova

Černé vody jsem viděl, skrz stromy k zemi sehnuté mrtvé duhy setřené, věže v nich trčely nehnuté... Nic tam jíž nežilo, nic tam nevzdychlo, nic tam nevykvětlo, mlhy se válely sinavé, žluté tam stékalo světlo... Bubliny prýskaly z hnijící hloubky ponurým zášeřím, v hladinách stíny se nořily rozvátým na míle pápěřím... Po stupních dolů stezkami skrz modré měsícem dubiny v rubáše bílé oděni poutníci stoupali v hlubiny... Při kněží modlitbách, kadidel vůni, kropenek chřestu stoupali, oči upřené vzhůru, nad nimi vlny se houpaly. Všecko, co kvetlo jarem tisíců let, tu hnilo v kapradí, květin bílých a rudých tu zkosených plovalo po hládi, u hlav a kolenou, u paží u prsou dívek a vypjatých životů, u mrtvol starců zeleně sinavých v nevidném kolotu, shnilého ovoce sklizeň, listí spadalých a ryb leklých vál puch, obilí z tisíců žní tu morem plnilo vzduch. Kdesi ve výšce nad vším zlatý pruh z Neznáma blýskal a padal do hlubin dolů, na kupy mrtvol tryskal, a do mrtvé hladiny prostíral široký nejasný svit. A všecko tam spalo a nemožno uspané probudit...

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

345. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Mokrá dřeva stála zdrceně. (Hermor Lilia)
  2. Naladění. (Beneš Grünwald)
  3. Črta z výletu. (Alois Škampa)
  4. ÚNOROVÝ DEN (Otakar Theer)
  5. Mně stesklo se po máku červeném... (Antonín Sova)
  6. POUTNÍKOVA PRVNÍ ÚZKOST. (Antonín Sova)
  7. Od lesů plovou hejna vran... (Stanislav Kostka Neumann)
  8. VEČERNÍ KRAJINY. (Jaroslav Vrchlický)
  9. NA OPUŠTĚNÝCH CESTÁCH. (Karel Babánek)
  10. PODZIM. (Hermor Lilia)