Naladění.

Beneš Grünwald

Na samotách, kde voda stojatá až po obzor, jen mračny objata, se prostírala rašelinou v dál, strom podivný mé zraky upoutal. Smrk starý, blesky rozbitý to čněl a vlastní stín, jak brod jej obrážel, si střežil žárliv s malé výšiny, sám stín jsa přísný prostřed pustiny. Bych z blízka zřel jej, zvěře pěšinou jsem stoupal v klestu, černou slatinou, jat dojmem síly, kterou jevil strom, jejž nesehnul ni jekot vln, ni hrom. Jak udiven jsem v posled patřil naň! Uprostřed květin zvedal svěží skráň, když mrákoty, jíž prostor mi ho kryl, jsem blízkostí jej svojí pozbavil! Ptač nevšední mu z ňader vzletěla, v třtin pole tlumit spějíc ztemnělá hru barev na své bystré peruti, a zástup včel tu vířil v pohnutí. Vál stínem tady prašných květů dech a sladkým dojmem plnil měkký břeh, kam pro houští jsem nesměl vkročit dál. Jak nad životem vítěz strom tu stál. Ta vzpomínka teď vrací se mi z cest, a v prsou mých cos jako síla jest: kol vidím kalný, všední život ves a v nitru hrdost, mízu, písní ples.

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

486. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. POUTNÍKOVA PRVNÍ ÚZKOST. (Antonín Sova)
  2. VEČERNÍ KRAJINY. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Mně stesklo se po máku červeném... (Antonín Sova)
  4. Mokrá dřeva stála zdrceně. (Hermor Lilia)
  5. Od lesů plovou hejna vran... (Stanislav Kostka Neumann)
  6. Minulosť. (Antonín Sova)
  7. KLID PASEK. (Karel Červinka)
  8. VLHKÁ VŮNĚ. (Karel Červinka)
  9. STEZKA. (Hermor Lilia)
  10. None (Karel Leger)