BÁSNÍKOVY NOVÉ LÁSKY

Antonín Sova

Ze zimních parků město rýsuje nestvůrné domy... Příkrá světla hasnou. V tu chvílí chodec tolik miluje noc tichou, bezehlasnou. Pláč umíněných větrů naříká, jak chtěl by kdos mít to, co nelze míti. I ve vlastním to srdci zavzlyká. Však tomu lze už nejmíň uvěřiti. Poslední listy v stromech, na keřích jak za milenci šeptaly by echem. A z lavic parku žhavých očí hřích na místě světel hoří horkým dechem. A ty? Se chystáš v noci hvězdnaté do dálky věčných snů svých... Vyjít z brány tmavými hvozdy k stráni vzepiaté ku obzorům a projít lesy, lány, a nepozorovat, že tisíc mil jsi ušel, sny tvé nové jinou řečí že mluví a že v roztoužení cíl jsi našel, v umění svou lásku větší.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

923. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. S KONCEM LÉTA (Antonín Sova)
  2. V zátiší. (Emanuel z Čenkova)
  3. HORY POD SNĚHEM (Antonín Sova)
  4. báseň bez názvu (Karel Leger)
  5. HŘBITOV NA SKÁLE. (Adolf Bohuslav Dostal)
  6. JARO V MĚSTEČKU (Antonín Sova)
  7. Cestou Hollandskem. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Nádražní vrabci. (Antonín Sova)
  9. V KAMENITÝCH KOPCÍCH (Antonín Sova)
  10. PODZIMNÍ NÁVŠTĚVA (Antonín Sova)