U TŘÍ LIP

Xaver Dvořák

Ty rysy bolest vymodelovala, rty sevřené chtí umlčet ji snad? však v očích jak by hořkost v úsměv tála, naděje svítí z budoucnosti lad? Ten život stvořen pro břímě jen kříže pod hesly „národa“ a „svobody“; k nim láska nejsladší to srdce víže a touha nedočkavá: „Bože, kdy?!“ Hle, čelo pne se jako klenba dílny, kde myšlenek shluk jak by stále hřměl, co duch té ženy heroické silný vždy znovu v zoufalosti v boje šel. Ať strojil Osud úklady jí běsné, azurných perutí se nedotek; ať srdce zlomeno, dál spěla přes ně k národa vzkříšení svůj celý věk. Nezřela jitra jeho, vděk své touze, červánkem úsvit nezkropil ji skráň; na desce náhrobní jen zahrál dlouze, sypaje růže, růže lásky v daň! – V ruch Příkopů se tady vposlouchala, rty sevřené, jak bály by se ptát, co hořkost v očích jak by v úsměv tála, v němž naděj svítí: „Naplnění snad?!“

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

384. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. U HROBU TŘEBÍZSKÉHO (Xaver Dvořák)
  2. Nad listy Žižkovými. (Augustin Eugen Mužík)
  3. Z NAŠÍ DOBY. (Antonín Klášterský)
  4. SVOBODO.... (Josef Kuchař)
  5. A vážným tónem jsem jí řek’: (Milan Fučík)
  6. BUDOUCNOST (Antonín Sova)
  7. LIDEM. (Miloš Červinka)
  8. VZEJDE CHVÍLE... (Čechoslav Ostravický)
  9. ČECHY! (Růžena Jesenská)
  10. None (Rudolf Medek)