Soucitný sonet.

Antonín Sova

Tu skříňku se šperky v své samolibé kráse růžovým prstíkem jsi otevřela z rána, snad touhou, zraky všech být všude stopována, jsi vzala šedý šat, jenž mlze podobá se. Ó jak si překrásná, blesk tmavý v oka řase, tvá průsvitavá pleť je z bílých růží stkána; já nevím, nevím sám, proč jsi tak milována pro frási lacinou, jež pravdou býti zdá se. Hrbáček v sousedství, ta dívka bídná zcela, ta dobrá opička by umřít musila svou velkou závistí, kdyby to uviděla. Neb s hlubším srdcem svým, nervosně rozechvěná, jak odkopnutá zvěř se často vzrušila a těžce plakala, že je tak opuštěná.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

1107. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XIII. Těžko říci vše, co z tebe, duše drahá, dýše, (Jaroslav Vrchlický)
  2. XI. (Josef Kubelka)
  3. Romance. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Hurisky. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Ó holubičko mého opojení, (Xaver Dvořák)
  6. PASTEL. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Stella lucida. (Xaver Dvořák)
  8. DO ALBUM. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Jako růže bouří zkácená... (Adolf Heyduk)
  10. MÉ KYTAŘE. (Adolf Brabec)