KRVAVÁ KRŮPĚJKA ŠTĚSTÍ

Antonín Sova

Již mého srdce jízda projela celý svět všudy. Tu rozvrácená hnízda, tu rozmetané údy, a u stráži noh tu mokvá krví dlažba, nad mrtvol stoh se tyčí pušek pažba. Tu často teď nevěděli, zda pohřbili revoluci, či před revolucí je-li, jen po štěstí žhavě prudcí, – a pro štěstí rodili a pro štěstí vraždili. Zamlklí, smutkem němí je hledali mimo sebe, nějakou neznámou zemi, nějaké neznámé nebe. Jen málo kdo v sobě je hledal i na skalách, nad propastmi svých duší, kde štěrk se ssedal jich těžkých pochodů strastmi. Já šel a šel a nedal se mýlit ničím a hledal. Tam někde vysoko kvítí co krůpějka krvavá svítí, to na skále v duši mé roste květina drobného štěstí. Mé ruce, za ni proste, a jděte ji utrhnout, snésti!

Patří do shluku

šachta, havíř, horník, kovkop, uhelný, továrna, uhlí, štola, zemník, dělnický

74. báseň z celkových 362

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NEJVĚTŠÍ BOLEST VĚKU. (Antonín Macek)
  2. ODPLATA (Karel Dostál-Lutinov)
  3. SPRAVEDLNOST. (Antonín Sova)
  4. II. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Viděl jsem ve vzduchu zaťatou pěst! (Josef Holý)
  6. KRÁDCI SKVOSTŮ (Antonín Sova)
  7. PÍSEŇ INTERNACIONÁLNÍ. (Vladimír Houdek)
  8. Nad šachtou kouří se... (František Cajthaml-Liberté)
  9. Píseň horníkova. (Augustin Eugen Mužík)
  10. PÍSEŇ. (Antonín Klášterský)