KARYATIDA

Antonín Sova

Město v pahorky věz zaduše kouři(Na) Nesmír kamen lo v němž vír života bouří(Na) železmi pouty drah sváno pev a jis(Na) k sestár Evro křičí Va banque(Na) va banque va banque kru a rozmařile(Na) Pletichářko ty bušných váš orientu(Na) za okcidentu světly pokulva(Na) v hadrech svých a kmentu(Na) se u(Na) k ja světo me kráčíš(Na) čí světla čí ztráty značíš(Na) O Karyatido čí otročí koule vláčíš(Na) Železmi pouty drah sváno pev a jis(Na) k bokům Evropy křičí Va banque rozmařile(Na) leni rostou Meduso ni kaž chvíle(Na) lač svá ramena zapouštíš i v jednom splétáš mís(Na) milion bytos hltáš na tvých by pily ňadrech(Na) Zrním všech ro krmeno žravější nad Dravce ptáka(Na) najeno všem na odiv hýčno vystavono(Na) v královském hermenu a v nejžalostnějších hadrech(Na) proleře po žebka(Na) ano ano ó ano(Na) přesyce i hlado v pyš i bázli směsi(Na) klnou pobožnůstkářské repta a mlčí(Na) dr i spros tu ze světel do tmy se krčí(Na) k periferiím kdesi(Na) Tico sem přišli Svála je la mlá(Na) plamenem života vzhořet spěchat krokem jenž (Na) Tico sem přišli však spokoje jen mříti(Na) ve vodách kalných lovit ke sklonku života hníti(Na) z vykradených těl duší mit miliony(Na) za ziskem zisk jen sklízet a hromadit(Na) Tico sem přišli jak naiv stříbr zvony(Na) života touhou zazvučet sluncem když napojen(Na) do lek opi a svíti mi den(Na) aby pak popukaly a shroutily se v své stony(Na) Tico tu svazky se sblížili kroky ti zkřížili(Na) rodům svojim se zcizili(Na) aby tu jakým činem vzrostli a jím se vyžili(Na) jako včely(Na) kte své žihadlo v posledním útoku vbodly a mřely(Na) Pekel kotel to raç a smys a mohls v něm viti(Na) křesťanská je jak pilmi schyna židy(Na) Ale nepozorovala nikdy své vese zaje(Na) své bezcharakternosti ry a kompromis dy(Na) Továrny chrlily štůčky suken krabice luxu a hraček(Na) flakony voňavek falešných perel a šper(Na) Ulice zpívaly refrény veselých odrhovaček(Na) a ty jsi hy z nich poznal synka zpívat a dcerku(Na) Dialekty Rakouska mluvil ten vese bel(Na) stro jej poněl mon a dochvil vydřiduch ďábel(Na) Všichni tu veselili se do no pracovali(Na) drobných dnů o čest hráli divoce divoce rvali(Na) chléb svůj z dne plamen peci(Na) kde plameny(Na) se choulily tici rameny(Na) jej vytahovali hor ješ(Na) z té pekárny boží(Na) a z po svých deš(Na) si lehali znaveni radost do svých loží(Na) Všichni tu pracovali i žebci(Na) mrci lupiči přetvářek herci rvami boxy(Na) reneti úskoční sebedo Faiáci(Na) šplha nadutci od prospěchu jichž k prospěchu po(Na) život se mezi paradoxy(Na) chu rados vnitř neb pomluvou přerůstali(Na) světnic svých obzůrek špina zakouře a ma(Na) o by neby hráli(Na) Karier rozkošníci(Na) tančili život svůj na parketách a zní(Na) nepočíta kov z kapes nám kradli(Na) trům jej zeli v jícen(Na) Všecko si koupili na den lásku žen obča přízeň(Na) život jich požárem rozkoší každoden byl vznícen(Na) aby ni před smr nemohl ukojit věčnou jich žízeň(Na) Milioři spřáhali tahouny k Vě a ože(Na) třímali vyle a řídili dál jich lety(Na) přes vrcholy Alp kde urva tiskli prože(Na) na rozradost rety(Na) Průplavem Panamy vzdále světy si zajali bližší(Na) podmořským kabelem v střemhlavém vteřiny blesku(Na) spekula svých na mžik uli krátit si stezku(Na) Do lek vyšívali hordy dmýchali ve msty říší(Na) Zběsile vrhali ží svých ztrát neb již tušených zis(Na) na vah jinných houpavou šílenou krvavou misku(Na) Našli vždy k rozkoši mocných i k boží větší chvále(Na) uctívače své církev i diplomaty i krále(Na) Přesměš moder šašek zakrslík parlament řehtal(Na) směš děj rolničkou svo(Na) Byl jim jen hračkou naivních a k smíchu je lechtal(Na) zdáním svých svobod jak vratce tu sto(Na) v pometternichovském ravém kroji(Na) Zalovili a po všech končinách zatáhli trusty(Na) ticemi jak nechali zlato své mluviti ústy(Na) moři a světy se place nejzazších končin (Na) va banque jak zlatem svým hráli(Na) Za utrace životy děl kultury z vděku(Na) stali Pantheony Mrtvolám odvážných re(Na) vo počů a orlích do oblak let(Na) kopkům dy moderním bratrům svět(Na) mohyly nebetyč(Na) nad hekatombami ve válce padlých zdvihli těl(Na) Panychidy se modlili oza a ryč(Na) k odvaze milen Prony věc a ustavičné(Na) medaliony si lili z jich kr rezavých děl(Na) Drobných však li bel žil průměr svůj bodře a vesele(Na) svátky své světil a útulné světil nele(Na) zdob a buržoas(Na) upěn podplácen srozuměn(Na) v blahobytné se upěl láz(Na) obcho zis i kavých směn(Na) Ženy rodily plod a ly lokty (Na) po ničem nezatoužily jak scholastiko li(Na) tradič domácnosti a ti krás a či(Na) ot svých věr vždy podoby zdroj i zvyky jich li(Na) Jenom drob a z českých hor hladem vyšíva lid(Na) vytrpěl v Bábelu faiác pych a posměš klid(Na) a než se mohl s ním pobratřit(Na) karrikaturou roda stal se i potupou nás(Na) po desetiletích se smýval jeho kov a has(Na) s Bábelem přinucen splývat a řítit se v neznámo s ním(Na) s jeho velikášstvím i prodejnos i zpupným šílením(Na)

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

684. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VIDĚNÍ NAD PRAHOU. (Emanuel Čenkov)
  2. KRVAVÁ ŘEKA (Xaver Dvořák)
  3. Mater dolorosa. (Augustin Eugen Mužík)
  4. Chvíle (Otokar Fischer)
  5. Bořek. (Antal Stašek)
  6. 40. Myšlénka, cit a dychtění (Josef Kuchař)
  7. PRAŠIVÍ KONĚ (Bohdan Kaminský)
  8. NEVILLE CHAMBERLAIN. (Petr Křička)
  9. 7. LISTOPAD 1917. (Petr Křička)
  10. Venkovské město. (Antonín Sova)