V DÍLNĚ VĚKŮ.

Antonín Sova

Kdes v nedozírnu a neznámu, ale přítomen je kyklopický vždy dělník v svou práci pohřížen. On zrození káže a růst, dny harmonické síly... A v zkamenělých rakvích spát, kdož dosti žili... On probouzí moci skryté a tepla ztajená a vlhkosti nocí a slunečná slavnostně zapěná hudbami nebeských hudců, kteří k zemi se blíží, vždy v poledne v polnic kov dují s nebes závratných mříží... V úkrytech Alchymisty barvy a jedy a sny, jsou ztajené duhy, kvas mízy se rodí úžasný, ;jenž semena zalévat chce jak radost, která neví, proč přišla a odkud, zda náhodu jen či zákon zjeví... Do dílen Věků vhozeny všecky prvky jsou i lidského chtění i víry i vášně, jež formujou nevidné ruce tak zaujaty svou prací slavnou za dešťů i za slunných dnů i za nocí, v půlnoc jež tmavnou. Jak odpadky tvůrčí práce padá na chladnou zem stoh mrtvol a zkosen se kácí v bojišti krvavém, neb k triumfu potřebí smrti: silnějším vyrůst dáti a nad světy zaniklými zřít nové se klenout a vstáti... Na ohni, jenž rozdmýchán věčný dechem vesmírným, se lidské ztravují touhy chtěním nesmírným, z dnů minulých do budoucna se promítají a snují své osnovy nepřetržité a do věčna pokračují... A za noci časem, kdy, zdá se, je tichá a bez hnutí zem, mníš, kyklopický si dělník zdřímnul a průvanem že květiny více voní a jeho srdce že tepe v tom nesmírném temnu, jež hledí na tebe, slepé, a že se mu o budoucích divech, jež stvoří, sní, co v činy člověka vtělí, co ptákům do písní, co do vůní květin a do tajů moře a země co vloží a jaké smí Vykoupení vstát ze zakrvácených loží...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

243. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SLUNCE. (Antonín Sova)
  2. VÝBOJE. (Antonín Sova)
  3. TANEC NA HORÁCH. (František Taufer)
  4. HOMO URBICUS (Arnošt Procházka)
  5. Závist. (Milan Fučík)
  6. LETNÍ VEČER. (Zikmund Winter)
  7. TANEČNICE (Rudolf Medek)
  8. MODLITBA. (Antonín Sova)
  9. JITŘNÍ PÍSEŇ V KRAJI PRACUJÍCÍCH. (František Taufer)
  10. ET TOUT EST EFFRAYANT LORSQU’ON Y SONGE (Arnošt Procházka)