Jak často sycena vůní(Na)
stromů a květů jež v slunci se sluní(Na)
zem noří se do bezvětrna(Na)
Když dlouhý je letní jasný den(Na)
spí pole spí les i obláčky dřímou(Na)
spí hnízda a všecko spí jako sen(Na)
luk smějícími se travami(Na)
stín naslouchá a bloudí jak srna(Na)
v horizont sluncem jenž oslněn(Na)
Klid zdánlivý dýše nad námi(Na)
a zdánlivé ticho jest(Na)
již tušených hvězd(Na)
i vrcholů(Na)
jež nehnou se šumí li pospolu(Na)
i věží měst bleskným pozdravem(Na)
když zaplanou dálek modravem(Na)
Spí nebesa země Spí lid(Na)
spí zvířata všecko dřímá(Na)
Leč všude když zdá se klid(Na)
já tuším že v nitru to člověka hřímá(Na)
že výpravy vyslal nové(Na)
za ziskem a krásou a mocí(Na)
za dnů že kráčel a nocí(Na)
že z výbojů k výbojům se zvedá(Na)
a vše co nezvěstným zove(Na)
že hledá(Na)
Že objevil zákony zemských sil(Na)
vnik v bohatství vod a skal a lesů(Na)
rod nepřátelských rass vyhubil(Na)
Kdes v soutěžícím sil tanci a plesu(Na)
že po hrobech čerstvých kráčí(Na)
a krvavě značí(Na)
si mezníky dobyté území(Na)
a buduje v daleku šíru(Na)
On duše své tisíce žádostných hlasů(Na)
do nadějí zítřka vkládá(Na)
do nové sázky a do nových bojů(Na)
do dobrodružství a do zápasů(Na)
svou zděděnou po otcích víru(Na)
svou rozvahu vášeň i závistný smích(Na)
svou radost svou mstu i hřích(Na)
A dále dál jíti si žádá(Na)
Nic nezbývá člověku(Na)
co neurval silou a duchem(Na)
Je výboj vítězstvím posvěcen(Na)
od věků do věků(Na)
V té sladké vůni povadlé luhem a polem(Na)
jak mrtvo kolem(Na)
vše zdánlivě spí a zdá se(Na)
hle bezvětří signálem ozývá se(Na)
a nad zasypanými hroby(Na)
cos vykřiklo dlouze z mdloby(Na)
Oh zdánlivý klid má den(Na)
Kdo zápasí v něm ó ten(Na)
vždyť žíti musí neb padnout pokosen(Na)