Div.

Antal Stašek

Bloudil v lidech, bloudil v citech, polovičku mládí ztratil; zmítán bouří, zmítán hořem konečně se k dívce vrátil. „Temný svět a nebe černé, obloha se řítí dolů, hvězdy hasnou, slunko padá, srdce zmírá plno bolu. Zem se chvěje ve své bázni v ošumělém, vetchém šatě bez svěžesti, bez života, jako chudá vdova v chátě. Lidé kostry vysušené, jejich duše trupel suchý, prázné, pusté jako pouště, jejich srdce kámen hluchý. Zoufalosti mrak v mém čele, hnusné peklo před mým hledem, v srdci mráz a mysl v poutech, v žilách krev se plíží ledem. Ach jak nekonečný smutek objal city v duchu celém – zachraň dívko svět i duši, spas mne před tím bolným želem.“ Na ňadrech jí usnul hořem – ona stírá černé mraky, líbá čelo, hladí líce, hledíc něžnými naň zraky. A když probudil se ze sna, nebesa se na něj smála, slunko plálo, svět byl krásný, zem mu dívkou být se zdála.

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

1129. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Shledání. (Ladislav Quis)
  2. PO NEBI MRAKY. (František Kvapil)
  3. Smutno mi... (Jaroslav Tichý)
  4. IV. Zahučaly hory, zahučaly lesy... (František Leubner)
  5. Večerní. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  6. None (Karel Babánek)
  7. 21. BÍLÁ HORA. (Karel Babánek)
  8. VĚRNOST. (Sigismund Bouška)
  9. BEZ LÁSKY. (Antonín Klášterský)
  10. XXXI Do mrazu květy vykvetly (Viktor Dyk)