Den želů.

František Sušil

Aj viz tamto pahorek, Kostel na něm stojí, Jest to svatý přídvorek V tmavorouchém kroji. Proč krás kostel pozbaven, Či je k smrti připraven? Pohleď na ten jarý háj Plný mladých stromů, Rozkošný v něm z jara máj Bývá co v svém domu; Proč teď hořem povzdychá? Či mu kořen usychá? Aj tam sličná zahrada Čarovně se svítí, Každým jarem odmladá Překrásné v ní kvítí. Nyní sotva prohlídá; Co je k smutku pobídá? Vzdychá háj a vzdychá sad, Vzdychá kostel také, Jest to lkání plné vnad Přehlubokoznaké. Kdož jest říci ochoten, Čím jich smysl těhoten? O zři na tu větvičku, Jenž tam visí dolů, A slyš tam tu hrdličku, Ta má výklad bolů. Zřejmy její zádumy; Zda hruď tvá jim rozumí? Člověče to žaloba Pro tvé hříchy kvílí, Ducha tvého poroba Jde skrz tvorů žíly. Nebudeš-li se již káť? Máli věčně tvorstvo lkáť? Cítí tvorstvo veškero Vždy tvých hříchův zhouby, Leč co tiché jezero Chová je v své hloubi. Jen když vítr zafučí, Padá hoři v náručí. Aj teď vítr fukotá S hory Kalvarie, Bolestná se tíhota Do žil tvorů lije, A žel druhdy utajen Prodírá se z hloubi ven. Na kalvarské na hoře Andělů zbor klečí, Plynou ze rtů nespoře Truchlivé jim řeči; Kloní v slzách po tváři Se tam k světa oltáři. Druhdy oběť bohatá Na té hoře plála, Láska se tam přesvatá Za vše lidi kála. Tož vzdy v pátek veliký Jdou tam nebes vládyky. Proto žalosť hluboká Z tvorů všech se vine, Proto jako zátoka Po všem kraji plyne. Neb dnes velký pátek jest, V němž Pán nesl za nás trest.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 1 místo, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

christus, bláha, nebeský, páně, nebešťan, zemský, blahý, schrána, obor, an

339. báseň z celkových 527

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Sv. Vojtěch. (František Sušil)
  2. Toť má bláha, učiť mladé kněží; (František Sušil)
  3. Říme! O ty město veleslavné, (František Sušil)
  4. Proč se břemen církve svaté straníš, (František Sušil)
  5. Čeho pílí hrdá lůza tato?! (František Sušil)
  6. Církev svatá – Chrám to velkolepý, (František Sušil)
  7. 63. Chrám. (František Sušil)
  8. Nedovodím, že krom církve svaté (František Sušil)
  9. 171. Svatý Jan – to videc věčných světů, (František Sušil)
  10. XXXVIII. Po horlivém v církvi působení (František Jaroslav Kamenický)