Den želů.

František Sušil

Aj viz tamto pahorek(T4m) Kostel na něm stojí(T3f) Jest to svatý přídvorek(T4m) V tmavorouchém kroji(T3f) Proč krás kostel pozbaven(T4m) Či je k smrti připraven(T4m) Pohleď na ten jarý háj(T4m) Plný mladých stromů(T3f) Rozkošný v něm z jara máj(T4m) Bývá co v svém domu(T3f) Proč teď hořem povzdychá(T4m) Či mu kořen usychá(T4m) Aj tam sličná zahrada(T4m) Čarovně se svítí(T3f) Každým jarem odmladá(T4m) Překrásné v ní kvítí(T3f) Nyní sotva prohlídá(T4m) Co je k smutku pobídá(T4m) Vzdychá háj a vzdychá sad(T4m) Vzdychá kostel také(T3f) Jest to lkání plné vnad(T4m) Přehlubokoznaké(T3f) Kdož jest říci ochoten(T4m) Čím jich smysl těhoten(T4m) O zři na tu větvičku(T4m) Jenž tam visí dolů(T3f) A slyš tam tu hrdličku(T4m) Ta má výklad bolů(T3f) Zřejmy její zádumy(T4m) Zda hruď tvá jim rozumí(T4m) Člověče to žaloba(T4m) Pro tvé hříchy kvílí(T3f) Ducha tvého poroba(T4m) Jde skrz tvorů žíly(T3f) Nebudeš li se již káť(T4m) Máli věčně tvorstvo lkáť(T4m) Cítí tvorstvo veškero(T4m) Vždy tvých hříchův zhouby(T3f) Leč co tiché jezero(T4m) Chová je v své hloubi(T3f) Jen když vítr zafučí(T4m) Padá hoři v náručí(T4m) Aj teď vítr fukotá(T4m) S hory Kalvarie(T3f) Bolestná se tíhota(T4m) Do žil tvorů lije(T3f) A žel druhdy utajen(T4m) Prodírá se z hloubi ven(T4m) Na kalvarské na hoře(T4m) Andělů zbor klečí(T3f) Plynou ze rtů nespoře(T4m) Truchlivé jim řeči(T3f) Kloní v slzách po tváři(T4m) Se tam k světa oltáři(T4m) Druhdy oběť bohatá(T4m) Na té hoře plála(T3f) Láska se tam přesvatá(T4m) Za vše lidi kála(T3f) Tož vzdy v pátek veliký(T4m) Jdou tam nebes vládyky(T4m) Proto žalosť hluboká(T4m) Z tvorů všech se vine(T3f) Proto jako zátoka(T4m) Po všem kraji plyne(T3f) Neb dnes velký pátek jest(T4m) V němž Pán nesl za nás trest(T4m)

Patří do shluku

christus, bláha, nebeský, páně, nebešťan, zemský, blahý, schrána, obor, an

339. báseň z celkových 527

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Sv. Vojtěch. (František Sušil)
  2. Toť má bláha, učiť mladé kněží; (František Sušil)
  3. Říme! O ty město veleslavné, (František Sušil)
  4. Proč se břemen církve svaté straníš, (František Sušil)
  5. Čeho pílí hrdá lůza tato?! (František Sušil)
  6. Církev svatá – Chrám to velkolepý, (František Sušil)
  7. 63. Chrám. (František Sušil)
  8. Nedovodím, že krom církve svaté (František Sušil)
  9. 171. Svatý Jan – to videc věčných světů, (František Sušil)
  10. XXXVIII. Po horlivém v církvi působení (František Jaroslav Kamenický)