63. Chrám.

František Sušil

Vím já jeden Boží chrám, Vystavěl ho Pán Bůh sám, Budova ta v číré kráse Po nebesku lihotá se. Leč ta krása pro oko Ukryta jest hluboko; Zbožilému jenom zraku Zříť se dává za povlaku. Základ chrámu pokora, Věčná stavby opora; Klíčnice jest blahosluchá Ke vší pravdě chudost ducha. Do svatého do bytu Leje zář se s blankytu, A z ní sladké hudby slavba, Až se na ráj mění stavba. Trojí loď v tom chrámu jest, V nichžto zní tam Bohu čest, Tak Bůh jestiť nápodoben, Podstatou jsa trojosoben. Víra v samém prostředu Vyskýtá se pohledu; Podlé s té a s oné strany Náděj, láska mají stany. Pro touhu však po nebi Chrám se nejvíc velebí, Ta co věž se spíná vzhůru, V anjelů se tratíc kůru. Domýšlí-liž tvůj se um, Kde jest tento svatý dům? Jest to duše Bohu služná, K lidem družná, v cnosti mužná. Blaze ten, v němž takový Chrám se Boží hotoví! V nevýslovném druhdy lesku Zářiť bude na nebesku.

Patří do shluku

christus, bláha, nebeský, páně, nebešťan, zemský, blahý, schrána, obor, an

253. báseň z celkových 527

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 71. Víš, že Krása na Olympě bývá? (František Sušil)
  2. Srdce Páně. (Vilém Ambrož)
  3. 12. Chrám Páně. (František Sušil)
  4. 161. OItář v chrámu, totě domov pro mne, (František Sušil)
  5. 167. Znášli skrytý přetajemný tepot (František Sušil)
  6. Dome milý! hruď má pro tě jásá; (František Sušil)
  7. 171. Svatý Jan – to videc věčných světů, (František Sušil)
  8. 23. Kdož jsi pěvec, ó buď čistý křemen; (František Sušil)
  9. 32. Zvonění. (František Sušil)
  10. Jesajáši, věstců svatých králi! (František Sušil)