71. Víš, že Krása na Olympě bývá?

František Sušil

Víš, že Krása na Olympě bývá? Že jest palác s perel podlahou Oblesk pravdy s charit ostrahou, Kněžka, jenž cnost vnadou přiodívá? Co jest krásno, duši k nebi zrývá, Nebeskou ji blaží oblahou, Nebeskou ji strabí ovlahou A v ni s nebe věčnou manu slívá. Taký prápor vytkla krása pravá, Dary její – vše jsou rozkoš zdravá A vždy v hloubi s nevinou se snoubí. A tvé básně? Jed strou ve vše klouby, Běs v nich zuří, zloba kypí vzteklá, To ne muza, to jest Cerber z pekla.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 1 místo, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

christus, bláha, nebeský, páně, nebešťan, zemský, blahý, schrána, obor, an

284. báseň z celkových 527

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Dome milý! hruď má pro tě jásá; (František Sušil)
  2. Krása neznala mne, já znal Krásu (Josef Holý)
  3. 63. Chrám. (František Sušil)
  4. 23. Kdož jsi pěvec, ó buď čistý křemen; (František Sušil)
  5. 31. Ze svízelů druhdy u pohanů (František Sušil)
  6. 76. Pobudka. (František Sušil)
  7. Pohádka. (K. V. Slanský)
  8. 28. Pravá zbožnost – páseň přepodivná, (František Sušil)
  9. 159. Proč zrak náš spanilá tak rád zří kvítka? Nevábí (František Sušil)
  10. VLASTENSKÉ HORY. (Václav Jaromír Picek)