159. Proč zrak náš spanilá tak rád zří kvítka? Nevábí

František Sušil

Proč zrak náš spanilá tak rád zří kvítka? Nevábí Sladce jenom jediná útrobu krása jejich, Více to jest duchový poklad, jejž příroda mátě V každé z nich v sladkém úsměvu mílo vděla, Neb v duhových barvách city své ona sličně pronáší, A v každé lze její patřiti lásky tepot.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

christus, bláha, nebeský, páně, nebešťan, zemský, blahý, schrána, obor, an

211. báseň z celkových 527

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SPEKTRUM. (František Kyselý)
  2. 80. Kapla. (František Sušil)
  3. 71. Víš, že Krása na Olympě bývá? (František Sušil)
  4. OSUD (Zikmund Winter)
  5. 8. Náděje. (František Sušil)
  6. Dome milý! hruď má pro tě jásá; (František Sušil)
  7. Růže duchovní. (František Sušil)
  8. 129. Září v barvách přepodivná krása, (František Sušil)
  9. 244. V kastalských kdo žídlách žízeň háší, (František Sušil)
  10. Proč jarem zdobíš se, ty divná paní, (Adolf Heyduk)