11. Sestup Páně.

František Sušil

Po skonu svém sstoupal Pán náš do hloubi pekelné(Na) Anjelské tam též s ním šlo komonstvo dolů(Na) Slunkem skvěl se celý v plamenech jeho vozba se leskla(Na) Vítězným máchal převšude kříže znakem(Na) Hrozná brána pekel věčným byla zamčena zámkem(Na) A čtveraké z kamenů závory střáhly ochod(Na) Leč skvost záře skvělé pronikal všemohutně vše brány(Na) A šla co před slunkem záplava v pekle rudá(Na) I rmoutí se satan blednou jemu líce a tuchne(Na) Zrak mu strachem divným podkolení mu klesá(Na) Jednak strach vyznať se stydí a všemožně ho skrývá(Na) Ve zlostných jak had jed kryje v houšti vzdorách(Na) Předpeklí sladkou hýbať se započne radostí(Na) Jak zář v peklo vniká jistota spásy k duchům(Na) Již stál Pán u brány nyní Ohromně tu hlas jde(Na) Otvortež vrata Král Slávy strojí se vejíť(Na) Náramná v útrobě bolest jala knížete pekla(Na) Jednak vzdorně velí Střezte mi dobře vrata(Na) Hejna celá zloduchů na pomoc tudy k bráně hrnou se(Na) Otvor zabrániť Pánu chtějíce mocí(Na) Leč tu vniká trojitým proudem zář v peklo a prostor(Na) Všecken rozléhá náhle svatým se zpěvem(Na) Jesti to zpěv vidcův Teď Teď Předpověď o Pánu(Na) Opětují teď Král již jde a pouta zruší(Na) Leč ďábel předc v pýše volá Kdož Slávy je králem(Na) Bych měl já sám král pekla kořiť se jemu(Na) Tehdy se anjelské v slavném hlase ozvaly kůry(Na) Král ten Slávy je Bůh v díle a vládě jedin(Na) Brána se láme tudíž a puká na drobty a třístky(Na) A droponí se na sám závory všechny popel(Na) Hrůzou ďábli trnou i satan teď pýše na úkor(Na) V žel se a stesk dává ach běda nám je běda(Na) Darmo strojí ukryť se někam ten lidstva vražedník(Na) Omráčen světlem v hrůze na půdě padá(Na) Pán tu mluví a co hrom rozléhá hlas se okolně(Na) Každé z posvátných úst jde co blesk mu slovo(Na) Peklo vydej loupež jakovous bez práva potáhlo(Na) Svou jsem Já získal všecko si lidstvo smrtí(Na) Chopte velí teď Pán choptež toho škůdce a zlobce(Na) Poutej v těch ve tmách let ho tisíce řetěz(Na) Otci svatí s plesnou se vinou ku Christu radostí(Na) A před Ním padají v lásce pokorně na zem(Na) Jednoho z nich Pán k sobě volá přistoupiti blíže(Na) Byl to Adam první lidstva celého otec(Na) On se tudíž blíží jednak dostoupiti Pána(Na) Váhá pamětliv svého jsa pádu v žele(Na) Střídala v něm s bázní se radost slzy tekly mu s tváře(Na) Padnuv on obtoulel ustoma Páně nohy(Na) Pán ho milostně přijal pozdvih ho ze země požehnal(Na) Jej křížem neb v něm veškeré lidstvo viděl(Na) Pak šel blíž Abrám jasná jemu proudila rozkoš(Na) Z tváře že zří toho teď jenž se mu druhdy jevil(Na) Sbor věstců a David v čele jich přistoupili teďhle(Na) V prospěvu rozléhal vešken obor se pěním(Na) Posléz přišli také potopou schvácenci co pozdě(Na) Káli se když zhoubná jim šla do ústa voda(Na) Ještě na jich tvářích slzavé neobeschnuly proudy(Na) v prsa svá hříchů svých želejíce bili(Na) Jim Pán v lásce pravil Pláč Váš a v potopě pokání(Na) Vystálé s pokorou obmyly hříchy Vaše(Na) Teď již ke všechněm v přelibém dí usměvu Pojďte(Na) Aj tu již otvírá sličně se brána nebes(Na) An to praví blažná do všech se tu ostraba vlévá(Na) s plesotem hlasným následují ho v nebe(Na)

Patří do shluku

christus, bláha, nebeský, páně, nebešťan, zemský, blahý, schrána, obor, an

85. báseň z celkových 527

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Smrť sv. Cyrilla. (František Sušil)
  2. Eliáš se ukryl v trudném žlebě (František Sušil)
  3. Srdce Páně. (Vilém Ambrož)
  4. 9. Jinoch a děva. (František Sušil)
  5. IX. SVATÝ A POŽEHNANÝ. (Jaroslav Vrchlický)
  6. 22. Vrah. (František Sušil)
  7. 171. Svatý Jan – to videc věčných světů, (František Sušil)
  8. 182. Byl to člověk! Byl muž pravý z Boha! (František Sušil)
  9. 148. Pak sme vešli v les ten hustý jako (Jan Kollár)
  10. 58. Konec tisícleté památky 1863. (František Sušil)