XIV. V ňadru mém se kryly ledy...

Jaroslav Tichý

V ňadru mém se kryly ledy... srdce sobě s touhou přálo, čekať vroucí východ slunce, aby ledy rozehřálo – Tu’s Ty, zlaté mé slunečko, vyšla, v očích nebe snilo – praskly ledy v ňadru chladném, a mé srdce láskou bilo.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

blahý, slast, milostný, vroucí, kvítko, vnada, blažený, libý, blaho, blažit

627. báseň z celkových 816

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Jaro v srdci. (Eliška Krásnohorská)
  2. Již se ta zima milená (Jan Neruda)
  3. TOUHA. (Adolf Brabec)
  4. Leť, leť, zlaté moje přání, (Emanuel Züngel)
  5. 208. Křímka (Rhododendron). (František Sušil)
  6. 10. V svět jsem vstoupil, doufaje, že dnové (Karel Hynek Mácha)
  7. Toužení. (Pavel Josef Šafařík)
  8. Když zelené se jaro blíží. (Adolf Heyduk)
  9. DVA SNY. (Karel Sabina)
  10. XXIX. (Karel Sabina)