XXX. Povolání.

Josef Hubert Tichý

Mezi hory vysokými Krásná zem se rozprostírá, Tam je blaze, tam bych šel rád, Zde mé srdce žalost svírá. Rok po roku pryč utíká, A mým želům není konce, Každé chvílky, té se bojím, Jako plachá srna honce. Žalost svírá zde mé srdce, Tam dlí city zcela jiné, Zde jsou dnové jako roky, A tam rok co chvílka mine. Zde mé oko kalí slza, A tam člověk neví o ní; Zde nač hledím, bol mi nese. A tam slast se k zraku kloní. Tam je blaze, tam bych šel rád, Tam bych zpíval jiné písně, Jen že nechce tvorce světa, Bych odložil ty své tísně.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jelen, lovec, paroh, laň, srna, pytlák, srnec, myslivec, lovčí, zvěř

168. báseň z celkových 452

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (Viktor Dyk)
  2. Stesk. (Adolf Heyduk)
  3. Tebe chci! (Adolf Heyduk)
  4. Stará myslivna. (Rudolf Pokorný)
  5. ČESKÁ ELEGIE. (Antonín Sova)
  6. CESTOU REVÍREM POD HAZENBURKEM. (Jaroslav Vrchlický)
  7. ZOUFALÝ. (Adolf Heyduk)
  8. na horách (Stanislav Kostka Neumann)
  9. ROMANCE. (Ladislav Arietto)
  10. Pytlák. (Rudolf Pokorný)