ÚNOR.

Karel Toman

Kdo ticho miluješ a samotu a v lesích hlubokých a v míru sněžných polí nasloucháš rytmu života, zda někdy neslyšíš hlas hlubin? Zní z dálky karneval vražd, krve, umírání. Mlčení země bolí. Však dole tep srdce chvěje se a skrytý pramen z temnot dere se k světlu. A píseň mladých vod tvé srdce opije a hlavu štěstím zmámí, že v zoufalství snad, ve víře však nejsme sami.

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

544. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ŠEST BÁSNÍ Z NEDOPSANÉHO ROMÁNU. (Božena Benešová)
  2. TISÍCE SRDCÍ PĚLO V SRDCI TVÉM (Otokar Březina)
  3. Němé setkání. (Otokar Březina)
  4. CHVÁLA SAMOTY. (František Rybář)
  5. Podzimní večer. (František Taufer)
  6. ANGELUS (Rudolf Medek)
  7. Návrat (Rudolf Medek)
  8. Ty měkké melodie... (Julius Alois Koráb)
  9. PÍSNĚ KE CHVÁLE DÍVČÍHO TĚLA. (František Taufer)
  10. Neslyšitelná píseň krve, (Růžena Jesenská)