CHVÁLA SAMOTY.

František Rybář

Tys nepochopil, proč, když sednu v ústraní, v klín hlavu vložím šedé melancholii, se stíny mazlím se, jež chladem hrobů zavání, a víno zahořklé hřbitovních hroznů piji. Do samot vždy jdou s písní mladí básníci k jezerům temným, cypřiše jež stíny kryjí, jich delikátní city, srdce nyjící se tichým echem věčna k exaltaci spíjí. A láska hřích svůj skrývá nevinný v útulek skrytý vavřínů a baldachýnů, rtů sladkost mohutní v ochraně temné tišiny, cos nadlidského zvedá se v hor sešeřených klínu. I nesmrtelno blíž, když samotny mé oči v noc pohříženy sametových stínů, sen mythů pravěkých v jeskyně se mnou vkročí, a teplo záhadné zahřívá vlhkou hlínu. I já, žerď pyšnou, emblém radostný, na koni v brokátu za hlučných fanfár znění své sokoly jsem vysílal v jas slunce výsostný a růže přijímal dam krásných lásky ve znamení... Má vše svou cenu. Nezávidím blížnímu, sám vděčen samotě, vlahého ticha snění, pavoučku nesu potravu, příteli svému prvnímu, s nímž přízi tkám pro světu odcizení.

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

687. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ŠEST BÁSNÍ Z NEDOPSANÉHO ROMÁNU. (Božena Benešová)
  2. ÚNOR. (Karel Toman)
  3. Snad potom... (Otokar Březina)
  4. BALLADA O SMRTI. (Růžena Jesenská)
  5. POZDRAV (Viktor Dyk)
  6. SLZA (Arnošt Procházka)
  7. Ó nepochopitelná! (Xaver Dvořák)
  8. Tichá bolest. (Otokar Březina)
  9. PÍSNĚ KE CHVÁLE DÍVČÍHO TĚLA. (František Taufer)
  10. ZEMŘELI, KRÁSNI ZŮSTALI. (František Taufer)