CHVÁLA SAMOTY.

František Rybář

CHVÁLA SAMOTY.
Tys nepochopil, proč, když sednu v ústraní, v klín hlavu vložím šedé melancholii, se stíny mazlím se, jež chladem hrobů zavání, a víno zahořklé hřbitovních hroznů piji. Do samot vždy jdou s písní mladí básníci k jezerům temným, cypřiše jež stíny kryjí, jich delikátní city, srdce nyjící se tichým echem věčna k exaltaci spíjíspíjí. A láska hřích svůj skrývá nevinný v útulek skrytý vavřínů a baldachýnů, rtů sladkost mohutní v ochraně temné tišiny, cos nadlidského zvedá se v hor sešeřených klínu. I nesmrtelno blíž, když samotny mé oči v noc pohříženy sametových stínů, sen mythů pravěkých v jeskyně se mnou vkročí, a teplo záhadné zahřívá vlhkou hlínu. 23 I já, žerď pyšnou, emblém radostný, na koni v brokátu za hlučných fanfár znění své sokoly jsem vysílal v jas slunce výsostný a růže přijímal dam krásných lásky ve znamení... Má vše svou cenu. Nezávidím blížnímu, sám vděčen samotě, vlahého ticha snění, pavoučku nesu potravu, příteli svému prvnímu, s nímž přízi tkám pro světu odcizení. 24
Básně v knize Ze zahrad uzamknutých:
  1. FEÉRIE.
  2. DAR MILOSTI.
  3. PERSPEKTIVA.
  4. NOKTURNO.
  5. KDYŽ MILENCI...
  6. POD OBRAZEM.
  7. VYZNÁNÍ.
  8. STESK.
  9. OZVUK LETNÍCH VEČERŮ.
  10. ÚTOČIŠTĚ.
  11. SURSUM.
  12. RANNÍ MODLITBA.
  13. KIRKÉ.
  14. CHVÁLA SAMOTY.
  15. BOLEST VESMÍRU.
  16. U MOŘE.
  17. OPOUŠTĚNÍ.
  18. OHNĚ BDÍ.
  19. SMUTKY NESMRTELNÝCH.
  20. Z MEDITACÍ.
  21. VÍ DUŠE.
  22. DIALOG.
  23. NE, NEZAPOMENU.
  24. * * * Nevyhráněných dosud roztoků drahokamů
  25. UKLIDNĚNÍ.
  26. NÁLADA.
  27. ÚTĚCHOU.
  28. POZDRAV.
  29. ÚTULEK SNŮ.
  30. KOUPAJÍCÍ SE DÍVCE.
  31. BLOUDÍCÍMU.
  32. MŮJ VEČER.
  33. MOMENT DRAMATU.
  34. SKEPTICKÝ RYTMUS.
  35. POZNÁNÍ.
  36. V PRÁZDNÉ PROSTORY.
  37. VÝSMĚCHY OZVĚN.
  38. SKLESLÝ GENIJ.