POZNÁNÍ.

František Rybář

POZNÁNÍ.
Podušek není měkkého zapomenutí jak lůžka není Židu věčnému. Pratouha v nové myšlenky zas nutí, v myšlenky nových pochyb, šílení a extrémů. Nad hranice existujícího, nad kázeň přírody a mozku nad oblasti silou stajenou polypa uchvacujícího, jehož chobotu nemožno střásti. Jdou stopy hlubokých propadlišť, jsou prostory plné šílených vzkřeků. Rozbitých pěstí pod branami tříšť od století dávných a věků. Jsou výšiny, v nichž slunce dvojnásob pálí, jsou hlubiny, jichž vírům nelze zniknout, v rovinách mlhy čistý obzor šálí a v prales dutý marno pomoc! křiknout. 56 Jen jedno možno. Klidem násilným minuty sčítat, orloj odměřený nadějím, kletbám, rozvášněním svým – až brány samy kynou otevřeny. 57