***

Karel Toman

*****
Ó hrajte! Večer je smutný, svítilny zmateně hoří, sníh pokradmu do ulic padá a popel v duši mou. Ó hrajte! Je tu tak ticho... Mám rád tu hymnickou bouři, jež z duše Vám do tonů šlehá hrou prstů nervosních. Ó hrajte! Zimničně planou mé oči, v spánky krev buší – ó hrajte tu sonatu starou, sonatu melancholickou. Text známý v doprovod zpívat nám budou pohledy duší: sen, idylla, výkřiky bolu to ticho rozvlní. 19