V ZÁŘÍ.
Ibsen:
Nepřítel lidu.
Dnes v noci podzim improvisoval
smuteční píseň na své housle lkavé.
– K pianu jdete? Zahrajte tu píseň.
Prosím Vás, zahrajte ji!
V těch rythmech vlá stesk hudby pohřební.
Váš altový hlas se dnes divně třese.
Smím pošeptat Vám něco? Slyšte tedy:
Já našel novou pravdu.
Již nelze žít! Nač žíti nadarmo?
Již nelze žít. To je má nová pravda. –
Při Vaší písni se tak lehko usne.
Nuž, buďte tady s Bohem!
28