MATKA.

Ferdinand Tomek

Časně z rána za tmy spěchá za svou prací, pozdě večer za tmy domů se zas vrací. Lesům do vlasů své zlato slunce vplítá, ale nezabloudí dusné do továrny, na zčernalé stěny hustý prach kde lítá, sterých strojů hrčí nápěv jednotvárný. U stroje den celý stojí mladá matka, nejmladšího děckaještě nemluvňátka vzpomíná, jež doma, než se k němu vrátí, s pětiletou dcerkou musí zanechati; vzpomíná, jak tiše někde v koutku hrá si a zas kterak pláče po matičce asi. Několik jen krokův od továrny k chatce... prudce zabušilo srdce mladé matce, nevýslovná touha zchvátila ji všecku, – aspoň na okamžik musí k svému děcku! Dozorce se vzdálil, – nuže, ku dítěti! A již z dusné síně mladá žena letí. Stojí u řekyhle, na protější straně ve trávě si hrají děti její obě. Zaplesala matka, zavolala na , zatleskalo dítě ručkama – – V době dozorcův hlas drsný volá ženu zpátky. Zakmitla se slza v oku mladé matky, na své dítky ještě bolně usmála se, ke svému se stroji smutně vrací zase – – – Proč je také matkou, proč jen strojem není?! – Teď za trest ještě strhnou se mzdy denní.

Patří do shluku

vlak, nádraží, kolejnice, kupé, stanice, kolej, rychlík, vagón, tunel, hvizd

168. báseň z celkových 461

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SÁM. (Karel Václav Rais)
  2. Dívčí sen. (Julius Alois Koráb)
  3. POVÍDKA ZE SYCHROVA. (Bohdan Kaminský)
  4. Ve službách železného oře. (Ferdinand Tomek)
  5. PO OBĚDĚ. (František Táborský)
  6. Konec. (Adolf Brabec)
  7. MÍR A VOJNA. (František Odvalil)
  8. NA KŘIŽOVATKÁCH. (Josef Svatopluk Machar)
  9. I ať volá... (Augustin Eugen Mužík)
  10. PŘEDTUCHA VZKŘÍŠENÍ. (Emanuel Čenkov)