NA PODZIM.

Ferdinand Tomek

Ach, neříkejte, podzim zlý že host! Je chudák sic, však přece mnohý skvost v dar chystá přírodě a na paletě dost nese barev. Pole, která v létě tu stála v plných klasů pyšných zlatě, teď záplata jsou sice na záplatě, však na žebráckém šatě zdoba tato se hodí lépe nežli šperku zlato. Les v zadumání stojí teď a němý, však zato barvami se oděl všemi. Hor fialových hrdá čela v dáli, jež nedostupnými se vždy ti zdály, teď vzduchem čistým jako by šla blíž, že rukama jich dosáhnouti mníš. Ať sype na vás květy smavá vesna, ať nad vámi se bouře žene děsná, ať na chvíli vás uspí sever tuhý, vždy krásné jste, vy drahé české luhy!

Patří do shluku

babí, vlákno, pavučina, pavouk, nit, nitka, léto, opříst, jeseň, opřádat

340. báseň z celkových 377

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Hrozny. (Alfons Breska)
  2. Vlaštovička. (Adolf Heyduk)
  3. V jeseni. (Vojtěch Pakosta)
  4. PODZIMNÍ DEN. (Jaroslav Vrchlický)
  5. KOČIČKY. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Sonet v říjnu. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Babí léto. (Josef Václav Sládek)
  8. OTAKAR MOKRÝ. (Karel Mašek)
  9. Podzimní úsměv. (Eliška Krásnohorská)
  10. PODZIMNÍ. (Jaroslav Haasz)