DO MÉ SAMOTY...

František Táborský

Do mé samoty dálných fanfar zní břesk, do mé samoty temné dunění zní. Zrak, sluch napínám – ne, ne! Tichý jen lesk našich krajů zřím, jež jak v poledne sní. Slyším doznívat píseň s polí a cest, hovor zapadlých vesnic zaléhat v nich, malý, loudavý život všech našich měst, naší přelehké mysli povrchní smích. Slyším emfasi vůdčích řečí a gest a hned chechtot jejich u plných mis; slyším proroky mluvit – ký to však rys, zrak pln žluči, jich láska mstivá že jest? Vidím chorobou naši vůli se třást, život bezhrdý jako v podnájmu žít, v kultur odpadcích jako mouchy se pást – Bože, proč nechceš do nás bronzu zas vlít? Do mé samoty dálných fanfar zní břesk, do mé samoty temné dunění zní. Nevím, co mne tak svírá úzkost a stesk; nevím, co se tak srdce neklidem chví. Jako před bouří bývá vlaštovek roj, plachá mysl je má – blesk náhle kmit tmou – slyším volati hlas – kdos burcuje v boj: „Stav se do řad a zapal pochodeň svou!“

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

581. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Zapadlým krajem. (František Švejda)
  2. Šotek z hor. (Emanuel z Čenkova)
  3. ODPOVĚĎ. (Jaroslav Vrchlický)
  4. PODZIMNÍ NÁVŠTĚVA (Antonín Sova)
  5. Dva vrchy. (Bohuslav Květ)
  6. CASSIUS (Karel Toman)
  7. DOMOV (Božena Benešová)
  8. Autoportrét v červnu (Stanislav Kostka Neumann)
  9. Doma. (Josef Václav Sládek)
  10. NA KONCI MĚSTA (Antonín Sova)