DO MÉ SAMOTY...

František Táborský

DO MÉ SAMOTY...
Do mé samoty dálných fanfar zní břesk, do mé samoty temné dunění zní. Zrak, sluch napínám – ne, ne! Tichý jen lesk našich krajů zřím, jež jak v poledne sní. Slyším doznívat píseň s polí a cest, hovor zapadlých vesnic zaléhat v nich, malý, loudavý život všech našich měst, naší přelehké mysli povrchní smích. Slyším emfasi vůdčích řečí a gest a hned chechtot jejich u plných mis; slyším proroky mluvit – ký to však rys, zrak pln žluči, jich láska mstivá že jest? Vidím chorobou naši vůli se třást, život bezhrdý jako v podnájmu žít, v kultur odpadcích jako mouchy se pást – Bože, proč nechceš do nás bronzu zas vlít? 87 Do mé samoty dálných fanfar zní břesk, do mé samoty temné dunění zní. Nevím, co mne tak svírá úzkost a stesk; nevím, co se tak srdce neklidem chví. Jako před bouří bývá vlaštovek roj, plachá mysl je má – blesk náhle kmit tmou – slyším volati hlas – kdos burcuje v boj: „Stav se do řad a zapal pochodeň svou!“ 88
Básně v knize Hrdinné touhy:
  1. HLAS VNITŘNÍ.
  2. STUDÁNKA V HORÁCH.
  3. PŘED SVÍTÁNÍM.
  4. POD HOROU MOU RODNOU.
  5. SUDIČKA.
  6. DUMA.
  7. ELEGIE.
  8. KŘTINY.
  9. KACÍŘ.
  10. TROCNOVSKÉ ŽNĚ.
  11. 30. NOVEMBRIS MDCXXXI.
  12. NA STAROMĚSTSKÉM RYNKU.
  13. LIST CIZINČIN.
  14. PŘED REVOLUCÍ.
  15. Ó, HRADY NAŠE TVRDÉ!
  16. ANTIGONA.
  17. ULICÍ JDU OSAMĚLOU...
  18. Z ROL, KTERÉ BOHATÝŘI ZORALI.
  19. ZAVÍRÁM DVÉŘE...
  20. DO MÉ SAMOTY...
  21. HLAS VELIKÉ HROBKY.
  22. ORLI.
  23. A PŘIJDE SMÍCH DO NAŠICH NIV.
  24. SLAVÍCI.
  25. PÍSEŇ.
  26. SEN.
  27. „FIJULIJOU!“
  28. MÁJOVÁ NOC.
  29. HAMLET PŘED KVĚTEM.
  30. JURAJDA.
  31. EJA HÚJ!
  32. NA MEZI.
  33. SVATBA.
  34. VOJNA.
  35. POHÁDKA STRÝČKA CHMELÍKA.
  36. PROCESSÍ.
  37. PO OBĚDĚ.
  38. VELIKÝ PÁTEK.
  39. JITŘNÍ.