HLAS VELIKÉ HROBKY.

František Táborský

Severním krajem naším jsem se ural(J6m) Byl zasněn bez harfy jak vec veli(J6m) hor jeho stráže bez pisu pomníky(J6m) duch sta odevšad a sil ke mně vál(J6m) Byl krás v du své a kaž jeho hrad(J6m) jak vzponal by dob kdy mohl k činu vstát(J6m) a kaž víska kdy ohně rozžíhat(J6m) Ó slovo tvůrčí slovo osvobozu(J6f) Myšlenko muž spas hrdin(J5m) kdy udeří ach tvoje hodina(J5m) že rozhoří se tebou kaž dina(J6m) Byl tich ach tich ten kraj jak v zpomínkách jen dlí(J6f) Jen le vzdech jak z útrob ze zahal(J6m) jak by tam pod ze kdos vzdychal zvolna(J5f) kdos vel modlil se a říkal slova bol(J6f) a z hříchů svých i našich se tam zpodal(J6m) sbor starých pokole našich v lů skal(J6m) Neb odkuds neviděn hřměl tem hukot bur(J6f) řev třeskot vln se macích o břeh spur(J6f) nevino slyšet bylo moře(J5f) Však srdce vilo je blýska(J5f) divo ci výska moře(J5f) jak převalit se rve k nám po prostoře(J5f) Ó srdce vilo a na ty hrady vísky(J6f) vstanou chtělo volat čas že je blíz(J6f) že trna slyším ach vlny hříma(J6f) Však tich ach tich byl kraj(J3m) jak v zpomínkách jen dlí(J3f) Tu zazněl hlas v tom tichu konejši z míry(J6f) velho vyhnance hlas pl pev ry(J6f) Buď ratoles vždy on rostou(J5m) se podle studnic nad zeď vinou(J5m) Buď při něm Pane požeh Tvé(J5m) a silnější než před minu(J5m) Buď pazou vždy spomože jeho(J5f) a mečem břitkým stojnosti jeho(J5f) Buď vůdcem po cestách mu nekonečných(J5f) ke končinám pahrb ach věčných(J5f) Amen i Amen(J2f) Tím duchem osvěžen byť slabých ramen(J5f) jsem prudko šeptal v duchu Amen i Amen(J6m) A síla tako se vlila v prsa (J6m) že jak člen rod stál jsem mezi horama(J6m) dech sil v srdci v čele chmur vzdor(J6m) tak stál jsem tam jak bratr pokojných těch hor(J6m)

Patří do shluku

zvon, varhany, zvuk, znít, hlahol, ston, zvonice, tón, žalm, chorál

260. báseň z celkových 531

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Jako poutník k svaté hoře (Adolf Heyduk)
  2. Mně bylo nebe modrý z stříbra zvon, (Jan Neruda)
  3. Na zvonici. (Adolf Heyduk)
  4. Své matce. (Josef Václav Sládek)
  5. V ROZVALINÁCH (Alois Jirásek)
  6. Prostý motiv. (František Táborský)
  7. BEZDĚZ. (Jaroslav Goll)
  8. Západ. (Karel Hlaváček)
  9. JOS. V. SLÁDEK (František Serafínský Procházka)
  10. XXIII Vše smysl má, co těší, zabolí. (Viktor Dyk)