III. Měsíc vychází.

František Táborský

Širokým údolím jdu v pozdní noci, po stranách hory jako brána k nebi, a na oblohu veliký teď měsíc, jak zlatá vzpomínka zašlého štěstí, vychází právě mezi vršky stromů. Zrak večernice srší z dálky touhou, jak na milého čekala by druha v tom tichu, kdy sní roztouženě lístek a širá země, zdá se, stoupá k nebi, kam v plné kráse vyplul velký měsíc. Jak věčností jdu rozlehlým tím dolem. Veškeren život přijal masku smrti, však pod tou maskou žije vše a prahne a prosto zemskosti, té hrubé, drsné, jen blahým, čistým oddychuje mírem. To ticho! – Mním, jak měsíc leje světlo, že jakýs duch se snáší v proudu jeho a stírá prach, jenž used’ na list, květy, a stírá prach, jenž na duši nám used’, a obrozuje naši zemi matku.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

monotónní, teskný, doznívat, jednotvárný, tón, znavený, ticho, stesk, zádumčivý, stmívat

294. báseň z celkových 380

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Vzpomínka. (Adolf Brabec)
  2. MYSTICKÁ MILENKA. (Otakar Auředníček)
  3. LETNÍ NOC. (Karel Babánek)
  4. V podvečer mladosti marného rozeplání, (Adolf Bohuslav Dostal)
  5. PÍSEŇ O KONCI ČESKÉHO KRÁLOVSTVÍ (Antonín Sova)
  6. ÚPADEK RODU. (Emanuel z Čenkova)
  7. (PŘÍTELI VLAD.) ( H. Uden)
  8. Zimní večer. (Josef Kuchař)
  9. XI. Již je půlnoc: všecko vůkol (Josef Uhlíř)
  10. Hymna andělů v noci před vzkříšením Vykupitele. (Jaroslav Vrchlický)