Den jeden končí, druhý začíná,

H. Uden

Den jeden končí, druhý začíná, ne v příměří se vnořil drsný boj, jen v nejistoty klín a v nepokoj; pěst znavená se v spánku zatíná, a neklidnou je klidu hladina, kdo klesl jsi, své rány rychle hoj a v staré brnění se chutě stroj, již nová tětiva se napíná. Kdo meškat smí, kdo smí se vzpírat snad, když nehybným je světa dávný řád, jenž platí pro veškeré stvoření? Již s prvním tvůrčím dechem zápas vstal, je žitím sám a věčně bouří dál, jen občas zbraň a heslo promění.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

leknín, vodní, hladina, tůně, rákosí, tůň, vodník, rusalka, sítí, rákos

455. báseň z celkových 708

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. chvála pozemskosti (Stanislav Kostka Neumann)
  2. PRAMEN. (František Taufer)
  3. báseň bez názvu (Karel Leger)
  4. V TIŠI. (Eliška Krásnohorská)
  5. Přání umělcovo. (Julius Alois Koráb)
  6. Až umru... (Josef Svatopluk Machar)
  7. III. Louka asfodelů. (Jaroslav Vrchlický)
  8. U RYBNÍKA. (Antonín Klášterský)
  9. Asyl v lesích. (Alois Škampa)
  10. Konvalinka. (Anna Simerská)