Ural
Ural je pohoří v Rusku, které je jím rozděleno na část evropskou a asijskou. Tvoří tak geografickou hranici mezi Evropou a Asií. Jelikož se za tuto hranici obvykle považuje jeho východní úpatí, leží stále celé v Evropě. Ural se nachází v centrální části Ruska, správně území tohoto pohoří náleží do Uralského federálního okruhu. Je to nejvýznamnější ruské pohoří táhnoucí se v délce téměř 2 500 km ve směru sever–jih. Podle jeho starého názvu bylo pojmenováno pohoří Montes Riphaeus na přivrácené straně Měsíce. více na Wikipedia.org
V básních zmíněno jako:
- Urálu
- Uralu
- Urál
- Ural
- Uralem
- Verchoturů
- Uralů
- Urale
- Urále
- Uralská
- Uralské
- Urálem
Básně obsahující tuto entitu
-
Svatopluk Čech
- báseň bez názvu (1890)
-
František Chalupa
- Píseň o carevně. (1889)
-
Karel Hlaváček
- Pozor! (1894)
- Antonín Klášterský
- Jan Kollár
-
Jan Pravoslav Koubek
- Tři sestry. (1857)
-
J. V. Krátoš
- Našim Takéslovanům se západním comfortem. (1880)
- Slované – Rusovi. (1880)
- Josef Lukavský
- Rudolf Medek
-
Heřman Městecký
- Jednomu za koterii. (1882)
-
Božena Němcová
- SLAVNÉ RÁNO (1957)
-
František Odvalil
- BIBLE VNUKŮ (1930)
- DVĚ MATKY. (1920)
-
Čechoslav Ostravický
- Pohádka o zlatém mostu. (1900)
-
Rudolf Pokorný
- Na Suchém dole. (1881)
-
František Serafínský Procházka
- PŮLNOČNÍ SCÉNA. (1923)
-
Karel Sabina
- 1. Proč já nejsem mladým orlem na horách bydlícím, (1841)
- BASKYRSKÉ PÍSNĚ. (1911)
- SLOVAN. (1911)
-
Josef Václav Sládek
- BLÍŽE K SOBĚ! (1880)
- BLÍŽE K SOBĚ! (1907)
-
Alois Vojtěch Šmilovský
- Slavnostní sbor. (1874)
-
Václav Šolc
- Slávy děti. (1868)
- SLÁVY DĚTI. (1872)
-
Jan Erazim Vocel
- báseň bez názvu (1846)
-
Jaroslav Vrchlický
- SATANELA. (1876)
-
Jan z Hvězdy
- Pochod kozácký. (1843)