Po bílém sněhu se táhnul dvou stínů černý lem(Na)
Z nich jeden dolů se nahnul Kde jsme To česká zem(Na)
Zde třeba stavit se déle děl světlejší první stín(Na)
a sladkou svou tváří se sklonil v mrak tmavých do hlubin(Na)
Pod sněhem pole tam spala je věnčily štíty hor(Na)
z chat nízkých okny zář plála zněl z kostelů vážný chór(Na)
Nám z růže vykvetl kvítek to táhlo mlhami(Na)
však za tím to radujme se jak vázlo by slzami(Na)
Pod nimi právě v hloubi štít chatrče se tměl(Na)
Kdes ve vsi dvanáctou troubí od lesa psů štěkot zněl(Na)
Stín tmavší to svatý byl Petr rozhrnul zvolna svůj šat(Na)
pln jablek ořechů hraček jež rozdával hojně a rád(Na)
Tam děťátko mají v té chatě děl k Mistru ať v potěchu(Na)
vzplá chudičký Bethlem jim v zlatě mých jablek a ořechů(Na)
ty nejkrásnější chci hračky kol jesliček postavit(Na)
pomluvit nesmí nás tady ať dál zas můžem jít(Na)
Však první stín světlý se sklání a stojí v chatě již(Na)
Pln něhy a smilování co Petr má s hračkami kříž(Na)
On nad kolébkou tam stojí v sny šepce dítěte(Na)
tam stojí jak lilie bílá když přes noc rozkvete(Na)
A šepce Ty ubohé dítě ký trpký v světe los tvým(Na)
Kam jiní stoupají hbitě ty pracně a bojem zlým(Na)
Tož dýchám ti do srdce sílu bys mohlo všecko snést(Na)
tož dýchám ti do srdce lásku při třpytu zlatých hvězd(Na)
Má každý bojů dost v světě ty české dítě však víc(Na)
Nechť zloba a ústrk zlý rve tě vždy klidnou zachovej líc(Na)
Co cizích ústrk a zloba Však vlastních bratří zášť(Na)
ta nejvíc pálí a hlodá a u vás je domovem zvlášť(Na)
Tož dýchám ti do srdce sílu bys mohlo zášť bratří snést(Na)
bys vždycky silnější k dílu zas pozvedlo hlavu i pěst(Na)
tož dýchám ti do srdce lásku jež nepřízeň roztaví(Na)
když zloba vlastních ti bratří tvůj život otráví(Na)
Stín světlý stál nad kolébkou a dlouho v dumě stál(Na)
nad dítě dlaň vztáhnul hebkou co v světlech Bethlem plál(Na)
s koráby stádem a vojskem i s věžemi divných měst(Na)
s rozdělením dárků juž Petr hotov jest(Na)
Juž Pána za roucha lem tahá Čas Mistře jíti je dál(Na)
Však božská tvář v srdce mu sahá jeť psán v ní hluboký žal(Na)
Já moře jsem veliké lásky a do všech sypu ji cest(Na)
proč Petře jenom v těch Čechách tak málo lásky jest(Na)
ježíšek, jesličky, betlém, jesle, jezulátko, herodes, oslátko, děťátko, vánoční, vánoce
49. báseň z celkových 267
Podobné básně
Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.
-
RORÁTY.
(Karel Václav Rais)
-
DVĚ MATKY.
(František Odvalil)
-
II. Povadly květy, umlkly hlasy,
(Herma Pilbauerová)
-
Koleda.
(František Leubner)
-
Betlem.
(Josef Kalus)
-
RAJSKÁ LEGENDA
(František Odvalil)
-
České Jezulátko.
(Eliška Krásnohorská)
-
XXXVIII. Sedíme u kamen přitulení,
(Adolf Heyduk)
-
Píseň o narození Páně.
(Václav Antonín Crha)
-
VÁNOCE.
(Antonín Klášterský)