Mila.

Jaroslav Vrchlický

Jak jaro mezi kvítí sedla tak růžová, tak bílá, mou duši v divné kouzlo vpředla, jak zakletá že snila. Co ruka má na její hlavě se žehnající chvěla, jí v očích plála v plné slávě má zašlá mladost celá.

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vypučet, vonný, zkvést, kytka, perla, fialka

166. báseň z celkových 486

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. II. Mila. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Hroby rodičův. (Adolf Heyduk)
  3. Setkání. (Adolf Heyduk)
  4. VI. V ZAMLČENÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Hloub v oko Tvé... (Jaroslav Vrchlický)
  6. Bílé srdce. (Zikmund Winter)
  7. JARNÍ MODLITBA. (Alois Škampa)
  8. První květ. (Ludvík Lošťák)
  9. Jasná noc. (Adolf Heyduk)
  10. Panna. (Adolf Heyduk)