XI. Ó zdali v nivách asfodelů

Jaroslav Vrchlický

Ó zdali v nivách asfodelů Tvůj drahý posud bloudí stín? Co vzdechů, vzpomínek i želu dnes k němu splývá do hlubin! On čistý juž, host jiných vlastí, jenž jiným zvukům slouchat zvyk’, on umí zřít juž bez účasti ve klidu božském v pláč a vzlyk. Dnes přece zastaví se chvíli: Zkad táhne sem ta ozvěna? Tak bílá lilie se chýlí, svou vlastní vůní znavena. Ty hlasy tak jsou milé, známé, tak mluví pouze otčina, čár máku z Lethy juž se láme, stín zachví se a vzpomíná! Hlas rozeznává sestry, matky, vstříc letět jim chce – marný sen! Vod povrch nezčeřen je hladký, jen z dálky zní ten pláč a sten. Jak vodní květ se zavře zase v svou dumu, kolem šeř a tiš... Však nám zde vzchází poklid v jase tou myšlénkou, že o nás víš!

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

145. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Bříza. (Josef Kalus)
  2. IV. „Jenž Tě, Panno, na nebe vzíti ráčil.“ (Xaver Dvořák)
  3. TICHOUNCE, ZTICHA. (Josef Václav Sládek)
  4. Když šlo processí. (Xaver Dvořák)
  5. Zvonu. (Adolf Brabec)
  6. V STARÉ ALEJI. (Adolf Brabec)
  7. STROMY (Otokar Fischer)
  8. Regina angelorum. (Xaver Dvořák)
  9. ZA ODLÉTLÝM SNEM. (Alois Škampa)
  10. Dešťové krůpěje. (Jaroslav Vrchlický)