Paní Heleně Modrzejewské.

Jaroslav Vrchlický

Bůh viděl Polsku poníženou, zdranou, na skráni s věncem hloží, v boku s ranou, v snu těžkém dlela, jejž jak orlů tlumy jen věštců jejich strhávaly dumy a výkřiky... Jak viděl ji tak sníti, tu rázem chtěl všecko nahraditi, co trpěla, i nachýlil se s výše, na bledé čelo, jež se v bolu chvělo, a v agonii políbil ji tiše. V tom polibku na Polsky svaté čelo, vřel tvůrčí duch, vzlet, něha, krása, síla, v tom polibku, Ty’s nám se narodila. Žal trpících i vítězících sláva, zpěv naděje i velkých vznětů láva, smích hrdliček ve hnízdě plném rosy, čím člověk úpí, chvěje se a prosí, čím jásá, roven bohům ve své síle, čím trne, na konec když dospěl cíle, čím stoupá za hrob ku žití zdroji: v Tvém umění se v jedno prisma pojí, jímž teprv kmitá velký člověk celý, půl athleta a zpola básník vřelý. V Tvém umění on vítá úsměv rána. Ó kněžko krásy, budiž požehnána!

Patří do shluku

zářný, perla, opál, drahokam, duha, hvězdný, rubín, třpyt, rosný, hvězda

402. báseň z celkových 1127

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. DĚVČE Z OBCHODU (Rudolf Illový)
  2. Krůpěj. (Jaroslav Vrchlický)
  3. VÁLKA DLE OBRAZU F. STUCKA. (Jaroslav Vrchlický)
  4. XXVII. ZDA SPÍ BŮH? (Jaroslav Vrchlický)
  5. Spí v lesku čistoty... (Augustin Eugen Mužík)
  6. Cor meum Tibi! (Jaroslav Vrchlický)
  7. Pomsta Apollinova. (Jaroslav Vrchlický)
  8. K VEČERU PANÍ HANY KVAPILOVÉ (Jaroslav Vrchlický)
  9. Jen třikrát jsem ji uviděl. (Augustin Eugen Mužík)
  10. DĚDICOVÉ SV. GRALA (Jaroslav Vrchlický)