J. V. Sládkovi

Jaroslav Vrchlický

Jak těžko, v čem se chví kus žití, vtkát do několika prostých slok! Zde nemluví se, zde se cítí; sám každý hovoří zde rok, co spjati v jedné snaze svorné jsme podali si páž i hruď, a svazky ty jsou nerozborné, zde frásí říci: Zdráv mi buď! Však čím tu já jsem, národ celý kde cítit má, co cítím dnes; snah, práce jeho strážce bdělý, jak hrdě skráň si k hvězdám vznes’, jak odkojený lidu mízou jsi jemu zasvětil svůj zpěv a nedotknutý prachem, hlízou stál’s ryzí ve potlesk i hněv. To nejlepší je chvála muže, to nejkrasší laur pěvce jest, kde jiný trn, tam sypat růže, kde jiný bláto, paprsk hvězd. Ty hvězd a růží ruce plné jsi nad kolébkou, hroby stál, tam žehnal vždy, kde jiný klne a tich jsi, co dal osud, bral. A věru, to je kvítí chudé, jímž tkána cesta poety, však rosy lesk v něm zářit bude, Ty jiné neždáš odvety. Lesk rosy – slzí českých očí, jichž tesknou dumu zpěv Tvůj stih’, když sebe vždycky národ zočí v zrcadle drahých písní Tvých. Čím nad dílem kdys veleduchů jsi zachvěl se, je sblíživ nám, v té velké snahy bouřném ruchu k Tvým sladkým patří hodinám; čím’s celé naší těžké práci byl po léta přes bouří zlost, lze cítit v klidné resignaci, však změřit můž’ jen budoucnost. Co dál můž’ ještě dáti osud, dnes otázkou jest zbytečnou: kéž sílu dá jen jako posud v tu další práci nevděčnou a trochu klidu, trochu štěstí a v oko jas a oheň v hruď, a tak Ti mohu pohár vznésti a není frásí: Zdráv nám buď!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

astra, jeseň, podzim, podzimní, uvadlý, babí, listí, záhon, léto, akacie

127. báseň z celkových 227

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. IV. Portrét šťastného člověka. (Josef Svatopluk Machar)
  2. Věřím. (Josef Svatopluk Machar)
  3. XVIII. Oko mé tak rádo (Josef Kalus)
  4. CO PLATNY VZDECHY... (Antonín Klášterský)
  5. Je lehko mi... (Xaver Dvořák)
  6. ŽIVOT VTEŘINY. (Jaroslav Vrchlický)
  7. Mandarini. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Sonet – podobizna. (Josef Svatopluk Machar)
  9. V TĚCH TISÍCI DOMECH KAMENNÝCH (Antonín Sova)
  10. Dvě slzy. (Jaroslav Vrchlický)