II. ZÁVOJ.

Jaroslav Vrchlický

Jak anděl, když svou peruť rozkládá, kol hlavy tvé se vznáší závoj bílý, tvá postava se v jeho vlny chýlí, jak v rodný fontan snivá Najada. Ten bílý závoj! – Stěží ovládá tvých ňader vlny, které v něm se skryly, jak labutě, jež na jezeru zbyly, když park se tmí a slunce zapadá. Ó jakým kouzlem závoj ten mne plní! Jej nazvednout? – Ha štěstí! vítr duje, a závoj lítá vesel kol tvých spánků! A bílý prs tvůj vazby prost se vlní... Tak labuť rozpnouc křídlo vzduchem pluje a sněžné hrdlo noří do červánků!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

leknín, vodní, hladina, tůně, rákosí, tůň, vodník, rusalka, sítí, rákos

206. báseň z celkových 708

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Leknín. (Rudolf Richard Hofmeister)
  2. U RYBNÍKA. (Antonín Klášterský)
  3. *** (Bohdan Kaminský)
  4. Asyl v lesích. (Alois Škampa)
  5. POHÁDKA O KVĚTU ŠTĚSTÍ. (Josef Svatopluk Machar)
  6. Když slunce za lehké se clony skryje ( H. Uden)
  7. SVÝM PÍSNÍM. (Josef Václav Sládek)
  8. VEČER NA LUGANU. (Antonín Klášterský)
  9. Idylla stezky. (Alois Škampa)
  10. Jak s nebe sletlý... (Rudolf Richard Hofmeister)