NANEBEVSTOUPENÍ

Xaver Dvořák

Od země zdvih’ se, do oblaků mizel, u konce byla luzná pohádka; co zbylo, vzpomínka jen přesladká, dvojnásob doleh’ žití těžký svízel. A touha teskná, jež se nesla za ním, v oblacích ztrácela se jako pták a zraky zaslzené nejinak, co tělo zmíralo tím vroucím přáním. Až zmizel za oblaku skvoucí clonou, jak v záři úsvitu by mizel sen a za ním, střízliv, přicházel by den, v němž naděje se ztrácejí a tonou! Jsou oblaka už za ním uzavřena, pohasla záře, zakřik’ všední ruch a naplňoval svojí vřavou vzduch a stíral sladkost předrahého jména. – Však mysli jejich silnější jsou více a navždycky už zakotvily v něm, tvář vznícenou, jak květy za sluncem, z údolí slz dál za ním vznášejíce.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

vzpomínka, odříkání, touha, mládí, sen, beznaděj, zapomnění, smutek, vzpomínat, teskný

572. báseň z celkových 1094

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PROSLOV KU DNI 25. ČERVENCE ROKU 1886 (Bohdan Kaminský)
  2. XIX.   Oblaky Země jsou synové tkliví, (Jan Neruda)
  3. LUNNÁ NOC. (Irma Geisslová)
  4. Pozdě? (Eliška Krásnohorská)
  5. PŘÍPITEK STÍNŮ. (Eliška Krásnohorská)
  6. Ve stínu žití. (Xaver Dvořák)
  7. Na podzim. (Karel Jonáš)
  8. Mors. (Jaroslav Vrchlický)
  9. CESTA K LESU (Antonín Klášterský)
  10. CHVALOŘEČ. (Petr Křička)