SVĚTLO!

Jaroslav Vrchlický

Jak pálí dlažba! – kam zrak pohlédne, jak dusno všady! Slunce poledne rostoucím stále vedrem všecko tíží. Nač tam se kupí lidí směsice? co stalo se? – Kol rohu ulice teď zahnul zástup a juž k nám se blíží. Dav stále roste, věčí dětí shon; křik podivu a smích: „Hle to jest on! zas o poledni s lampou světlo hledá!“ – Kdo je to? – „Nu, ten malíř bláznivý!“ – Dav rozstoupil se – pohled truchlivý! – ten sdraný šat i tvář tak děsně bledá! Hle, kráčí blíž – žár vášní divokých mu šlehá z důlků očí hlubokých přes ušlechtilé tahy obličeje; na vráskovité skráni strastí hnět! Slyš! „Světlo, světlo!“ volá bledý ret, a v ruce kahan hořící se chvěje. Ó velký význam spí v tom utajen! I on byl šťastným, on též míval den, když slunce ducha v hrudi jemu květlo. To zhaslo nyní – poušť jen do kola, on vidí tmu, když slunce plápolá, a o polednách musí hledat světlo! Ta skráň se chvěje od líbání Mus, na čele tomto trůnil genius a hrál s vlnami citů vzbouřenými. Ó proč nad lemy světa duši vznes? Teď blesky bohů schvácen v propast kles’ i s myšlének svých oři plamennými! Ó smějte se! Ó křičte jenom dál! Vše toto geniu svět v úděl dal... Hle Prometheus, Diogenes druhý! Ó smějte se! – To kletba člověka, jenž v srdci bůh se bohů neleká a v tvář jim hodí okovů svých kruhy! Ó smějte se! – Hle, skácen svatoháj, hle, modla v prachu, zasypán jest ráj! Tu starou pravdu věky nepromění: Když s věnce slávy sprchnou lupeny, dva hadi zbudou, z nichž byl spletený: ten jeden posměch, druhý pohanění!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

zev, olymp, afrodita, zeus, olympus, prométheus, hélios, helios, kentaur, nymfa

129. báseň z celkových 407

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Píseň mé dceři. (Jaroslav Vrchlický)
  2. báseň bez názvu (Jaroslav Vrchlický)
  3. FELICE BONI. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Poslední láska Dona Juana. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Hymna Persefoně. (Jaroslav Vrchlický)
  6. HYMNA LAZAROVA. (Jaroslav Vrchlický)
  7. MARIA AEGYPTIACA (Jaroslav Vrchlický)
  8. Odysseus na moři. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Tirésias. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Modla. (Jaroslav Vrchlický)