DRAMA ŠAŠKOVO.

Zikmund Winter

Ruku mi sveřepě tiskne, a při tom po jiném vzdychá. Dívá se na mě vroucně – a zatím ten pohled značí jen samičky bolest, že druhý vedle objímá jinou. Oh, jak jsem klesl v hrdosti své! Vždyť tisknu jí ruku, tisknu ji vroucně, a dívám se na ni upjatě vroucně: a namlouvám si lítost s jejím srdcem ženy – a je to zatím čirá samečka bolest, samečka odtud zvýšené milostné něžnosti poblouzení. Hraju snad roli šaška – ale jsem Shakespearův šašek: Jen srdce je blázen – ale rozum, ale rozum – – Žena snad méně než muž za to vždy může, když bije. Vždyť jiného nevidí nic, než chvilkový svůj cit – a co se při tom děje v bližního srdci – to ani nechápe, neví... Přírody nevina, nevina pudu, a obou nízká jednání nutnost, z popudů spletitých málo. Je člověk vždy jen když trpí, vždy z nedostatku jen, z rány: Něžným a obětavým bolestně promíjivým, i hrdě uzavřeným s pocitem šlechtictví srdce – Tu nejvíc říká „dobrý“ anebo „zlý“ a „špatný“, „veliký“ nebo „nízký“ a „lehkovážný“ – a vůbec minulost celou, budoucnost celou, hluboce medituje; jak v dramatu soudí, jak v dramatu jedná, právě tak nepředloženě směšně, či – chcete-li – velce. A perspektivní ten klam je jediným lékem srdci. Ubohé lidské srdce, ty příliš lidské srdce! Tvé ego je všechno, Tvé ubohé ego!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jeviště, herec, publikum, opona, obecenstvo, komedie, divadlo, autor, divadelní, potlesk

274. báseň z celkových 509

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. DNES BOLESTIVÉ SRDCE MÁM (Antonín Sova)
  2. 3. Ba je to věru k zoufání: (Ranko Petar)
  3. Fragment. (Antonín Sova)
  4. TRAGICKÝ ROZPOR. (Zikmund Winter)
  5. 29. Povolně se odebírá (Karel Marie Drahotín Villani)
  6. Album. (Karel Jonáš)
  7. EPIGRAM. (Viktor Dyk)
  8. DRAMA. (Roman Hašek)
  9. Dva sonety listopadové. (Viktor Dyk)
  10. VII. Dohrál jsem! a lačná tužeb káně (Josef Václav Frič)